Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Terminologický slovníček

 

a  b  c  č  d  e  f  g  h  ch  i  j  k  l  m  n  o  p  r  ř  s  š  t  u  v  x  z  ž 

 

abortovaný - úplně zakrnělý, potlačený
adstringencia - svíravé, stahující prostředky
adventivní - pomocný, náhradní
afrodisiaka - látky dráždící pohlavní pud
aksamitový - krátce, hustě chlupatý, s chlupy lesklými, přitisklými
amara - hořké látky, povzbuzující sekreci trávicích šťáv a chuť k jídlu
analeptika - prostředky vzpružující, s posilujícím účinkem
androeceum - soubor tyčinek
anemochorní rostliny - rostl. rozšiřující se pomocí větru
antheridium - pelatka
anthokyan - červené až modré barvivo, jímž často bývají zbarveny lodyhy a listy rostlin, rozpustné ve vodě
antiastmatika - prostředky proti záduše
antibiotika - produkty nižších rostlin (bakterií) a hub, zabraňující růstu jiných mikroorganismů
antidiabetika - prostředky k léčbě cukrovky
antihelmintika - prostředky proti střevním parazitům (protihlístové) či obecně proti červům
antimykotika - prostředky proti plísním a houbám
antineuralgika - látky zmírňující bolesti způsobené zánětem nervů
antisklerotika - látky proti skleróze
antiseptika - látky zastavující životní činnost mikroorganismů
antitusika - prostředky zmírňující kašel (zejména dráždivý)
apokarpické gynoeceum - soubor pestíků volných, navzájem nesrostlých
apopetální květy - bez koruny
archegonium - zárodečník
arthritida - zánět kloubů
arytmie - nepravidelná činnost (srdeční)
asimilační list (trofofyl) - zelený list obstarávající cejména výživu rostliny
atlasový - na povrchu hladký, hedvábně lesklý
autotrofní rostliny - rostliny zelené, schopné se vyživovat v nerostné půdě

baktericidní – ničící bakterie
baňkovitá koruna - srostloplátečná, dole silně rozšířená, nahoře zúžená (zaškrcená), na okraji s krátkými, často ven zahnutými cípy (např. vřes)
báze - spodina (spodní část); u lodyhy část dolní, přízemní, u listu část blíže řapíku nebo stonku, u květů část bližší stopce nebo lůžku květenství
blizna (stigma) - horní chloupkatá, papilózní nebo žlázkatá část pestíku, ukončující zpravidla čnělku, má velmi různý tvar a hlavním úkolem je zachytit pylová zrna a umožnit jejich vyklíčení v pylovou láčku
bobule (bacca) - dužnatý nebo šťavnatý plod z jednoho či více plodolistů (např. u borůvky, angreštu, rybízu)
bobulovitá šištice - zdánlivý plod jalovce, kde plodolisty za zralosti semen zdužnatějí, srostou a vytvoří orgán připomínající bobuli (jalovcové bobule)
boragoid - dvojvijan
borka - vnější, odumřelá část kůry (lidově zvaná "kůra")
botka (ocrea, ochrea) - palisty nebo poševní ouška, srostlá ve válcovitý blanitý útvar, objímající osu v místech přisedání řapíku (rdesno)
brachyblast - trvale zkrácená větévka nebo stonek nesoucí obvykle svazek jehlic; brachyblast je též lůžko květní
-bratré tyčinky - tyčinky srostlé nitkami ve svazečky (adelfie), podle počtu svazečků rozeznáváme tyčinky jednobratré (sléz), dvoubratré (bobovité), trojbratré (třezalka) a pětibratré (lípa)
brázditý - s jedním či více podélnými žlábky
bronchitis – zánět průdušek
brvitý - s tužšími jednoduchými, víceméně odstálými chlupy na okraji
brylka - slepený obsah prašného pouzdra, nesoucí na bázi stopečku s lepkavým štítkem k zachycení na opylujícim hmyzu (vstavačovité)
bylina - jednoletá nebo vytrvalá rostlina s nedřevnatějícím stonkem, který na konci vegetačního období odumírá

c (koruna, corolla) - vnější okvětní obal, zpravidla nezelený, zbarvený, jemnější než kalich, většinou opadavý, skládá se z plátků korunních (petala), které jsou buď volné nebo srostlé, někdy zakrnělé ve žlázky nebo úplně potlačené
celistvý list - list s čepelí jednoduchou, na okraji jen mělce dělenou či celokrajnou
celokrajný list - list (či lístek, plátek či listen) na okraji bez zubů nebo vroubků
cibule (bulbus) - ztlustlá báze lodyhy, obalená zdužnatělým listem nebo častěji více šupinovitými listy (lilie, česnek)
cibulky rozmnožovací (bulbilly) - ztlustlé šupiny pupenu tvořící z celého pupenu opadavé, vejčité nebo kulovité útvary, většinou v úžlabí listů; tyto cibulky po opadnutí od mateřské rostliny na příhodném stanovišti přímo vyrůstají v novou rostlinu (orsej, lomikámen zrnatý, kyčelnice cibulkonosná)
cizopasné (parazitické) rostliny - rostliny neschopné samostatné výživy, a proto rostoucí na jiné (hostitelské) rostlině (kokotice, podbílek)
cyklický květ - květ, jehož všechny orgány jsou uspořádány do kruhů (kakost)

čárkovitý (linearis) - úzký, po selé délce přibližně stejně široký, mnohokrát delší než široký (list trav)
čeleď (familia) - systematická skupina rostlin se společnými hlavními znaky
čepel (lamina) - plochá lupenitá část listu
čepička (calyptra) - ochranné pletivo na konci kořenu
černavy (slatiny) - vlhké, zvláště na jaře bažinaté louky, s půdou černou, výživnou, zásaditou, silně humózní, po celý rok vlhkou a na jaře stoupnutím spodní vody silně zavlažovanou; na černavách nerostou rašeliníky (u nás polabské černavy, chybně kyselky)
češule (receptaculum) - miskovitá dolní část květu, vzniklá radiálním srůstem dolních částí kalicha, koruny a tyčinek (lomikamenovité, růžovité)
-četný květ - květ s určitým počtem květních členů v jednom kruhu (např. pětičetný květ růžovitých...)
-četný list - složený list z určitého počtu lístků (trojčetný list jetele, pětičetný až sedmičetný list mochny...)
čihovitý (turbinatus) - obráceně kuželovitý, někdy s boky vypuklými (připomínající dětskou káču)
číška (cupula) - miskovitě rozšířená květní stopka, v níž sedí květ nebo plod (dub, buk)
článek podděložní (hypokotyl) - část stonku na klíčící rostlině mezi kořenem a dělohami (prvními listy)
článek stonku (internodium) - část stonku (lodyhy, stébla) mezi místy nasedání dvou následujících listů nebo párů vstřícných listů nebo dvou listových přeslenů; u pochvatých listů se pokládá za začátek a konec článku místo, kde pochva nasedá svou bází na stonek
článkoaná lodyha - lodyha rozdělená uzlinami (nody) ve zřetelné články (internodia); (např. přeslička)
člunek (carina) - dolní část kuruny bobovitých, vzniká spojením nebo srůstem dvou dolních korunních plátků
čnělka (stylus) - úzká, dutá stopkovitá část pestíku přisedající zpravidla přibližně na vrchol semeníku a nesoucí blizny; zřídka čnělka chybí (mák)
čtyřmocné tyčinky (tetradynamické) - čtyři tyčinky delší než ostatní (brukvovité)
čupřina - svazek vláken, brv nebo chlupů na vrcholu (hlavě) oddenku

dealpiny - rostliny původně vysokohorské, stlačené dobou ledovou do nižších poloh, kde se vlivem místního chladného podnebí uržely dodnes (lomikámen)
dělený list - list jednoduchý, ale s čepelí mělce nebo hluboce rozdělenou úzkými nebo širokými zářezy, které však nesahají až k řapíku nebo vřetenu (hlavní žilce) listu
dělený plod (mericarpium) - suchý plod z mnohoplodolistového, srostlého pestíku, který se za zralosti rozpadá v jednosemenné uzavřené díly odpovídající části plodolisů (struk, tvrdka)
děloha (cotyledo) - první list (listy) na klíčící rostlině, často velmi odlišného tvaru od listů pozdějších
dezodorancia – prostředky k odstranění pachu
diagram květní - schematické půdorysné znázornění skladby květu a umístění jeho částí
-dílný list - jednoduchý, do 1/2 až 2/3 šířky rozdělený list v dlanitě nebo zpeřeně uspořádané úkrojky (dlanitodílné listy javoru, peřenodílné listy dubu)
diplostemonické - tyčinky ve dvou kruzích
diuretica – prostředky podporující tvorbu a vylučování moče
dlanitá žilnatina (nervatura palmata) - žilnatina, kde hlavní žilky vybíhají z jednoho místa na bázi čepele listu (kontryhel, kakost)
dlanitě složený list (folium palmatum) - list s čepelí rozdělenou v samostatné lístky, jejichž hlavní žilky směřují z jednoho místa čepele; lístky jsou na bázi zřeelně oddělené nebo řapíčkaté (dlanitě trojčetný list jetele, mnohočetný u vlčího bobu...)
dlanitolaločný list (folium palmatilobatum) - list se zářezy sotva do 1/3 šířky čepele, uspořádanými podle hlavních žilek, vybíhajících z báze čepele. dlanitoklaný list má tyto zářezy do 1/2 čepele, dlanitodílný do 2/3 a dlanitosečný až téměř k bázi čepele.
dlanitožilný list - list s dlanitou žilnatinou
dorsiventrální - rozlišený ve svrchní (hřbetní, dorsální) a spodní (břišní, ventrální) stranu (plazivá lodyha nebo oddenek); d. list má svrchní čili lícní (příosní, adaxiální) a spodní čili rubovou (odosní, abaxiální) stranu
draslavý (scaberulus, asperulus) - velmi slabě drsný
drsný (scaber, asper) - porostlý kratičkými tuhými chloupky nebo pokrytý drobnými bradavkami
dřeň (medulla) - vnitřní část základního pletiva (např. ve dřevě bezu černého)
dřevo (xylém, hadrom) - část svazků cévních, tvořená cěvami nebo cévicemi a sklerenchymatickým pletivem se silně ztlustlými blanami
dřípený - rozdělený v úzké, dlouhé, čárkovité úkrojky (zákrovní listeny u některých chrp)
dvojvijan (boragoid) - dvojitý vijan (brutnákovité)
dvouděložné rostliny (dicotyledonae) - rostliny s klíčkem, který má dvě vstřícné dělohy
dvoudomá (dioecická) rostlina - rostlina s květy jednopohlavnými, u které jsou na jednom jedinci jen květy prašníkové (samčí) a na jiném jen květy pestíkové (samičí); (chmel, vrba, kopřiva dvoudomá)
dvouleté rostliny (bienny) - rostliny vytvářející prvým rokem jen přízemní růžici listů, druhým rokem květy a plody a na konci téhož (druhého) vegetačního období hynoucí
dvoumocné (didynamické) tyčinky - dvě tyčinky delší než ostatní (hluchavkovité, krtičníkovité)
dvounažka (diachenium) - poltivý plod suchý, za zralosti se dělící ve dvě jednosemenné, nepukavé části (miříkovité)
dvouobalné (dichlamydeické, diplochlamydeické, heterochlamydeické) květy - květy s okvětím rozděleným ve dva kruhy, zpravidla kalich a korunu
dvoupyský (bilabiatus) kalich či koruna - rozdělený ve dvě (horní a dolní) nestejné části (kalich bobovitých a krtičníkovitých, koruna hluchavkovitých a krtičníkovitých)
dvouřízná lodyha (či stonek, stopka) - zploštělá lodyhy s ostrými hranami (srha, lipnice chaixova)

ekzém – zánětlivé onemocnění kůže, vyvolané přecitlivělostí
elipčitý list - list s čepelí asi 2x delší než širokou, k oběma koncům stejně zúženou, na koncích tupou, uprostřed nejširší
emergence - různé výrůstky v květech, které však nepředstavují samostatný morfologický orgán
endemit - druh nebo plemeno, mezený svým výskytem na určité území (např. zvonek karpatský je endemit karpatský)
epiblast - první list na klíčku rostlin jednoděložných
epitelizace – tvorba nové sliznice
estrogenní – s účinkem ženských pohlavních hormonů
excentricky - mimostředně (např. vetnutí řapíku na čepel štítovitých listů)
expektorancia – prostředky usnadňující odkašlávání
extorsní prašníky - prašníky pukající skulinou na vnější straně, obrácené k okraji květu

fasciace - abnormální rozšíření květního lůžka, stonku nebo řapíku, připomínající řadový srůst orgánů
fermentace – kvašení
fosilní - vymřelý a známý jen ze zkamenělin nebo otisků
fylodie - listovitě rozšířený řapík fylogeneze - vývoj druhu
fylokladia - zkrácené, zploštělé a zelené osy, které napodobují listy a zastávají funkci asimilačních listů (např. chřest, listnatec)
fylotaxie - postavení listů na ose (střídavé, vstřícné, přeslenité)
fytoncidy – produkty vyšších rostlin s antibiotickým účinkem

galenické přípravky – léky připravené z přírodních látek
gametofyt - pohlavní generace (např. výtrusných rostlin)
gastritida – zánět žaludeční sliznice
glukokininy – látky snižující hladinu krevního cukru
gonádotropní – zvyšující činnost pohlavních žláz
granulace – nově vznikající tkáň při hojení
gynoeceum (g) - soubor plodolistů v jednom květu, tvořící buď jeden pestík (z jednoho či více srostlých plodolistů), nebo několik až velké množství jednoplodolistových pestíků
gynofor - stopka semeníku nebo prodloužená část květní osy (lůžka), nesoucí gynoeceum nebo plody

habitus - vzhled
hálky (cecidia) - abnormální útvary, vznikající na různých orgánech rostlin po píchnutí hmyzem (duběnky, růžový houba)
halofyty - slanomilné rostliny
haustorium - orgán cizopasných rostlin, vnikající do těla hostitele a odtud vstřebávající živné roztoky (kokotice)
hedvábitý povrch - povrch listů, lodyh, plodů, okvětí... pokrytý hustými, měkkými, lesklými chlupy, v jednom směru přilehlými
hemolýza – rozpouštění červených krvinek
hemoroidy – zlatá žíla, městky v řitní oblasti
hemostatika – prostředky zastavující krvácení
heterotrofní rostliny - rostliny odkázané výživou na organické látky, které byly připraveny jinými organismy (rostliny parazitické a saprofytické)
hibernakule - přezimující pupeny vodních rostlin, které na konci vegetačního období odpadávají od mateřské rostliny a na jaře klíčí v novou rostlinu (kotvice)
hilum - jizva po poutku na semeni (bílá skvrna na semeni kaštanu koňského)
hlava kořene (oddenku) - nejvyšší část přecházející v lodyhu
hlávka (strboul, capitulum) - jednoduché, hroznovité květenství, které lze odvodit z klasu, jehož vřeteno se zkrátilo na malé, polokulovité lůžko, nesoucí víceméně přisedlé květy (jetel, řepka hlavatá)
hlíza (tuber) kořenová - kořen ztlustlý v řepovitý až kulovitý, dužnatý orgán (jiřina, orsej, vstavač)
hlíza (tuber) oddenková - podzemní stonek (oddenek) ztlustlý v podlouhlý až kulovitý, dužnatý orgán (brambor, přesličky)
hmyzožravé (insektivorní, karnivorní) rostliny - rostliny, které se přiživují dusíkatými látkami, vstřebáváním z těla polapeného hmyzu (rosnatka, tučnice, bublinatka)
hniložijnost (saprofytismus) - neschopnost rostliny vyživovat se na pouhé nerostné půdě nebo žít příživnicky na rostlinách jiných; saprofytické rostliny čerpají živné látky z odumřelých organických těl, nemusí asimilovat a nejsou proto zelené (hlístník, korálice, hnilák)
hrálovitý list (folium hastatum) - list s čepelí podlouhlou nebo vejčitou, na bázi vybíhající ve dva laloky buď mírně, nebo široce rozestálé, nebo až nahoru obrácené, ale vždy spolu svírající tupý úhel (šťovík, špenát)
hrotitý (mucronatus) list - list na špičce tupý, s nasazenou krátkou, šídlovitou, čárkovitou nebo osinovitou špičkou
hrozen (racemus) - jednoduché květenství, na jehož hlavní ose (vřetenu, rhachis) vyrůstají v úžlabí listenů (někdy úplně zakrnělých) květy, a to na přibližně stejně dlouhých stopkách; vrcholový květ často zakrňuje, květy rozkvétají zdola nahoru
hroznovitá květenství (racemosní, botrytická) - květenství, kde postranní osy (stopky, větévky) nepřerůstají osu hlavní (vřeteno); rozkvétání se děje zdola nahoru nebo od okraje ke středu
hřebenitý (pectinatus) - rozeklaný ve stejnoměrné, dlouhé, úzké, stejně dlouhé úkrojky v jedné řadě (lem zákrovních listenů u chrpy parukářky)
humus - trouch - do různého stupně rozložené zbytky rostlin, uložené v povrchové vrstvě půdy
huňatý - dlouze, měkce, hustě chlupatý, s chlupy ± odstálými, slepenými (jalové růžice listové u rožce vlnatého, šalvěje)
hydrochorní rostliny - rostl., rozšižující se vodním proudem
hypnotika – látky vyvolávající spánek
hypokotyl - první článek na klíčící rostlině mezi kořínkem (radikulou) a dělohami
hypovitaminóza – stav vyvolaný nedostatkem vitamínů

chloupkatý (pilosellus) - drobnými, tenkými chloupky pokrytý
chlupy (trichomy) - jednobuněčné nebo vícebuněčné, jednoduché nebo větvené výrůstky pokožky
chmýr (pappus) - kalich hvězdnicovitých nebo kozlíkovitých rostlin, zakrnělý nebo přeměněný v šupinky, štětinky nebo dlouhé, někdy pérovitě chlupaté štětiny (paprsečky)
chobotnatý (sinuatus, folium sinuatum) - list na okraji mělce stejnoměrně laločnatý, se zářezy i laloky zaokrouhlenými (dub letní i zimní)
chocholík (corymbus) - hroznovité květenství, odvozené od hroznu, jehož postranní větévky (stopky) jsou prodlouženy tak, že květy dosahují roviny prostředního květu; květy jsou ± v jedné rovině a rozkvétají dostředivě (hrušeň)
cholagoga – prostředky zvyšující tvorbu a vylučování žluče
chronický – vleklý (průběh choroby)

idioblast - buňka nebo skupina několika buněk jiného obsahu nebo tvaru než okolní pletivo (mléčnice pryšců, krupicovité shluky buněk v plodech hrušní)
inhalace – léčebné vdechování plynů, par nebo rozptýlených kapalin
intoxikace – otrava
introrsní prašník - prašník pukající štěrbinou, obrácenou ke středu květu

jalový - neplodný, bezpohlavný
jařmo (jugum) - pár vstřícných nebo střídavých lístků u listů zpeřených
jazýček (lingua) - blanitý výrůstek, celokrajný, zubatý nebo třásnitý, vyvinutý někdy na rozhraní pochvy a čepele listové (u trav a ostřic)
jazykovitá (lingulátní) koruna - srostloplátečná koruna, dole trubkovitá, výše rozšířená v jednostranný jazyk, ukončený 1, 3 nebo 5 zoubky (slunečnice)
jednobratré (monadelfické) tyčinky - tyčinky celého květu srostlé nitkami v jeden svazek (slézovité)
jednoděložné rostliny (monocotyledonae) - rostliny klíčící jednou dělohou (mimo jiné znaky)
jednodomé (monoecické) rostliny - rostliny s jednopohlavnými květy; obojí pohlaví je na témž jedinci (líska, bříza, kukuřice)
jednoduchý list (folium simplex) - list, jehož čepel je celokrajná nebo na okraji různě zubatá až hluboce dělená; ůkrojky na bázi souvisí alespoň úzkým proužkem čepele
jednoleté (annuelly) - rostliny, které v jednom vegetačním období vyklíčí, vyrostou, vykvetou, přinesou plody se semeny a celé uhynou (mák vlčí, chrpa modrák)
jednopohlavný (diklinický) květ - květ s ústrojím jen jednoho pohlaví, buď samčí, nebo samičí (bříza, líska, chmel)
jehlicovitý list (folium acerosum) - list úzce čárkovitý, tuhý (jehličnaté stromy)
jehněda (amentum) - květenství jednoduché hroznovité, nebo složené (klas vidlanů), připomínající hustý klas, v celosti opadavý, často nící (vrba, bříza); samčí květenství lísky, ořešáku
ježatý (echinatus) - opatřený tuhými, pichlavými ostny nebo bodlinami (plody některých druhů tolice)
jizva (hilum) - jizva po poutku na semeni
jugum (žebro) - podélný výstupek na plodech

kalich (k, calyx) - vnější obal květní u růrnoobalných květů, skládá se z lísků (sepala), které jsou buď volné (pryskyřník), nebo srostlé (bobovité)
kalíšek (k, calyculus) - kruh drobných lístků pod kalichem, vzniklých z palistů kališních lístků (mochna, jahodník)
kambium (kambiální kruh) - vrstva druhotně dělivého pletiva ve stoncích (zpravidla tvořící ± souvislý kruh blízko povrchu)
kanálky siličné (vittae) - mezibuněčné prodloužené prostory, obsahující silice nebo pryskyřice (plody miříkovitých, jehlice borovic)
kápovitý - na špičce na okrajích srostlý a tvořící tak dutou špičku (listy některých trav, ostřic a česneků)
kardiotonika – prostředky podporující srdeční činnost
karminativa – prostředky proti nadýmání
keř (frutex) - dřevnatá rostliny, od země rozvětvená, jejíž větévky dřevnatějí a celé vytrvávají (rybíz, líska)
keříky (fruticuli) - drobné, sotva 2-3 dm vysoké, hustě rozvětvené keře s celými větvemi dřevnatými (brusinka, borůvka)
-klaný list (folium fissum) - list, jehož čepel je dlanitě nebo zpeřeně dělená do 1/3 až 1/2 v úkrojky ± stejně velké
klas (spica) - hroznovité jednoduché květenství s vřetenem ± přímým, na němž v úžlabí listenů přesedají květy (jitrocel, vstavač)
klásek (spicula) - krátký chudokvětý klas, jenž je částí klasu nebo laty u rostlin šáchorovitých a u trav; liseny se zde nazývají plevy, listénce pluchy, vnější okvětní lístky srůstají v plušky, vnitřní jsou přeměněny v plenky, takže klásek se skládá ze zdánlivě nahých květů
kleistogamie - krytosnubnost
klíček (embyo, zárodek) - základ budoucí rostliny, uložený v semeni; skládá se z pupenu (plumula), 1-2 děloh, hypokotylu a kořínku; podle polohy kořínku a děloh rozeznáváme klíček hřbetokořenný (notorhizus), bokokořenný (pleurorhizus), žlábkoděložný (conduplicatus, orthoplocus), svinutoděložný (spiralis, spirolobus) a řasoděložný (biplicatus, diplecolobus).
klimakterium – přechod
klínovitý list (folium cuneatum) - list s čepelí trojúhelníkovitou, 2-4krát delší než širokou, nahoře širší, ± uťatou, k bázi znenáhla zúženou
klový otvor (mikropyle) - mezera v obalech vaječných na vrcholu vajíčka, jíž proniká pylová láčka k zárodečnému vaku
klubíčko, klubko (glomerulus) - vrcholičnaté květenství silně stažené, takže květy jsou téměř přisedlé a tvoří menší nebo větší kulovité květenství (merlíkovité, drkavec)
kmen (truncus) - dřevnatý, nerozvětvený stonek stromů
kolce - ztrnovatělé větévky trnky, plané hrušně aj.
kolénko (nodus) - uzlina na lodyze nebo stéble, kde stonek je vždy plný a kde vyrůstá list (jeho řapík nebo pochva); význačná kolénka jsou na stéble trav
kopinatý list (folium lanceolatum) - list s čepelí asi 3krát delší než širokou, k oběma koncům znenáhla začpičatělou, v dolní třetině nejširší
kopisťovitý list (folium spathulatum) - list s čepelí asi 2-4krát delší něž širokou, nahoře nejširší a ± zaokrouhlenou, k bázi dosti náhle (až řapíkovitě) zůženou (sedmikráska)
kopulace - oplození
korigens – prostředek upravující vůni nebo chuť léků
koruna (corolla, c) - vnitřní obal květní, zpravidla nezelený, zbarvený, jemnější než kalich, většinou opadavý, skládá se z plátků korunních (petala), které jsou buď volné, nebo srostlé, někdy zakrnělé ve žlázky, nebo úplně potlačené
kořen (radix) - zpravidla podzemní orgán rostliny, nikdy nenese listy ani pupeny
kořínek (radikula) - prvý kořen na klíčku v semeni
kosmopolit - rostlina rostoucí na všech světadílech
kosníkovitý list (folium rhombeum) - list s čepelí kosočtverečnou, jedním rohem v řapík zúženou
kožovitý (coriaceus) - silný, pevný, tuhý
krytosnubnost (kleistogamie) - vlastnost květů, které se nerozvíjejí, samy se opylují a přinášejí plody (letní květy violky vonné)
kříženec (hybrid) - rostliny vyrostlé ze semen, která vznikla oplozením vajíčka jednoho druhu pylovým zrnem druhu jiného
křižmostojné listy (folia decussata) - vstřícné listy, z nichž jeden pár je orientovaný v rovině kolmé k rovině následujícího páru listů (hluchavkovité)
kultigen - uměle vypěstovaná dědičná forma nebo odrůda rostlny; kultivar - podobná forma, nedědičná
kumarin - velmi aromatický druh kafru, vonící senem (mářinka, tomka)
kutikula - tenká vrstva na pokožce (epidermis), chránící povrch rostliny před smáčením, často tvořena voskem
kýlnatý (carinatus) - na hřbetní straně s ostře vystouplým silným žebrem

láčka (sipho) - výrůstek z pylového zrna, prorůstající do semeníku k vajíčku
lada - suché, krátkostébelné pastviny na mělkých půdách v nížině a pahorkatině
laločnatý list (folium lobatum) - list na okraji se zářezy tupými, sahajícími nanejvýš do 1/3 šířky čepele (tj. od střední žilky k okraji)
lata (panicula) - složený hrozen, květenství, jehož hlavní osa je nejdelší a nese kratší, rozvětvené postranní osy, z nichž nejdolejší jsou mohutnější a k vrcholu se postupně zjednodušují a zkracují (vinná réva, šeřík)
lesostep - travnatý a květnatý porost s řídkými skupinami stromů na suchých stanovištích
laxativa – projímadla
licho- - předpona značící nepravost, např. lichohrozen - nepravý hrozen, lichopřeslen - nepravý přeslen apod.
lichozpeřený list - zpeřený list ukončený jednotlivým lístkem
list (folium, fylom) - vegetativní orgán , zaujímající na stonku pravidelné postavení, skládá se z pochvy (nebo palistů), řapíku a čepele (kterákoliv z těchto částí může chybět). velké ploché listy jsou lupenité listy (folia), drobné přisedlé listy jsou listeny (bracteae) a šupiny (squamae).
listen (bractea) - list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství
listenec (prophyllum) - drobné, zpravidla dva vstřícné malé listeny na stopce květní
lístky (foliola) - lupenité části zpeřeného nebo složeného listu
luh (lužní les) - vlhké humózní lesy v oblastech zaplavovaných povodněmi větších řek; jsou tvořeny převážně listnatými stromy
lusk (legumen) - jednopouzdrý, suchý, pukavý plod z jednoho plodolistu, pukající dvěma chlopněmi ve dvou švech
lýko (floem, leptom) - část cévních svazků, tvořená sítkovicemi, průvodními buňkami a sklerenchymem, vede asimilační proud

makrospora - samičí výtrus výtrusných rostlin, tvoří se v makrosporangiu (výtrusnici) na makrosporofylech (plodolistech)
malvice (pomum) - plod dužnatý, nepravý, uvnitř rozdělený v několik blanitých pozder se semeny
medník (nectarium) - sekreční orgán, vylučující šťávu s bohatým obsahem cukrů; vznikají na kterékoliv části květů (korunních plátcích, květním lůžku) nebo na částech mimokvětních (extraflorální nektaria např. na řapících třešně)
měchýřek (folliculus) - jednopouzdrý suchý plod, vznikající z jednoho plodolistu a pukající jedním otvorem (blatouch, magnolie)
metabolismus – látková přeměna
mikrospora - samčí výtrus výtrusných rostlin, u semenných rostlin pylové zrno
mléčnice - větvené, někdy navzájem souvisící mezibuněčné prostory v pletivech rostlin, vyplněné emulzí různých látek (tuků, kaučukovitých l.)
mnohobratré tyčinky (polyadelfické) - tyčinky srostlé svými nitkami v několik svazečků (lípa)
monokotylie - jednoděložnost, klíčení embrya jednou dělohou
mykorhiza - soužití vláken podhoubí hub s kořeny lesních stromů
mykóza – onemocnění způsobené plísněmi nebo houbami

nahé (achlamydeické, apochlamydeické) květy - květy bez okvětí (vrba, jasan)
nálevkovitý (infundibuliformis) - dole úzký, znenáhla nahoru se rozšiřující, ± oblý, po stranách rovný útvar (koruna durmanu)
narkotika – omamné látky
nažka (achaentium) - suchý nepukavý plod, v celosti opadavý, zpravidla jednosemenný, tvořený jedním nebo několika plodolisty (pryskyřník, koniklec)
nervatura - žilnatina
nesouměrný (asymetrický) květ - květ, jímž nelze proložit ani jednu rovinu souměrnosti
neurotonika – prostředky posilující nervovou soustavu
neuróza – funkční porucha činnosti nervové soustavy
nící - dolů visící, převislý
nitka (filamentum) - spodní tenká část tyčinky nesoucí prašníky
nitrofilní – vyžadující zvýšený obsah dusíku
nivální (sněžné) pásmo - pásmo nejvyšších hor, kde se nyvyskytují souvislé porosty a kde se ve stínu udržuje sníh po celý rok
nivy - vysokohorské louky, buď složené ze statných trav (vysokostébelné nivy) nebo z mnoha druhů bylin (bylinné nivy); rozšířeny od horského do alpinského pásma, v krkonoších od 700 m. n. m.
nížina - vegetační pásmo nejnižších poloh

obilka (caryopsis) - nažka s tenkým oplodím, které srůstá s osemením a bílkem (plody trav a obilí)
objímavý (amplexicaulis) - přisedlý list, jehož čepel je na bázi hluboce vykrojená a oba úkrojky přesahují šířku lodyhy (mák setý)
obkopinatý list (folium oblanceolatum) - list obráceně kopinatý, v horní 1/3 nejširší
obsrdčitý list(folium obovatum) - list na konci vykrojený, s ostrým zářezem a tupými až zaokrouhlenými laloky; čepel je 2krát delší než široká, k bázi zúžená
obvejčitý list (folium obovatum) - list obráceně vejčitý, v horní 1/3 nejširší
oddenek (rhizoma) - podzemní část stonku, zpravidla plazivá, šupinatá, nesoucí nadzemní stonky (brambor, kosatec) nebo listy (kapradiny)
ojíněný (pruinosus) - tenkou voskovou vrstvou pokrytý (a proto nasivělé barvy) a vodou nesmočitelný (plody švestky, listy kosatce)
okolík (umbella) - jednoduché hroznovité květenství, kde všechny stopky květní vyrůstají z jednoho místa (z konce) stonku. okolík složený má na místě květů vyvinuty malé okolíčky
okrouhlý list (folium rotundatum) - list s čepelí jednoduchou, v obrysu kruhovitou, stejně dlouhou, jako širokou
okvětí (perianthium) - lístky tvořící obal květů a vyrůstající na květním lůžku; jsou buď v jednom, nebo ve dvou, řidčeji ve více kruzích, a to buď nerozlišené (tvarem i barvou stejné), nebo rozlišené na vnější kalich a vnitřní korunu. okvětí z lístků nerozlišených se nazývá perigon (p) a lístky "tepala"
oosféra - samičí pohlavní buňka v zárodečníku kapraďorostů a v zárodečném vaku ve vajíčku rostlin kvetoucích
oplodí (pericarpium) - soubor pletiv, tvořících plod a uzavírající v sobě semena. je buď jednotné (oříšek), nebo rozdělené ve dvě, příp. tři vrstvy (endocarpium, mezocarpium, exocarpium)
oříšek (nux) - nažka s kamenným (sklerokarpickým) oplodím, zpravidla vznikající z více plodolistů
osemení (testa) - obal semene, zpravidla suchý, blanitý
ostěra (indusium) - blanitý obal, zakrývající skupinu výtrusnic (výtrucnou kupku) např. u kapraďin
ostruha (calcar) - dutý, úzký výběžek kališního lístku nebo korunního plátku, zpravidla z báze dolů nebo dozadu vybíhající
ouško (auricula) - úkrojek listu nebo pochvy, ± objímající stonek

pakorunka (paracorolla) - souhrný název pro různé límcovité až trubkovité výrůstky na koruně nebo okvětí, vzniká z palistů okvětních lístků nebo jejich jazýčků či chlupů
palice (spadix) - jednoduché hroznovité květenství s velmi ztlustlým až masitým vřetenem, na němž je přisedlé velké množství květů
palístky (stipellae) - drobné úkrojky čepele na bázi lístků zpeřeného listu
palisty (stipulae) - úkrojky čepele na bázi listů (řapíků), často podobné malým lupenům
patyčinka (staminodium) - zakrnělá tyčinka, z níž je vyvinuta jen nitka, prašník chybí
pavéza (vexillum) - horní, největší plátek květů bobovitých
pavučinatý (araneosus) - měkce, dlouze, řídce a tence chlupatý, s chlupa spletenými, zpravidla světlými, řídkými
peckovice (drupa) - plod nepukavý, s oplodím rozlišeným na 3 vrstvy - vnější (xerokarpické), prostřední (sakrokarpické, dužnaté) a vnitřní (sklerokarpické, kamenné)
peckovičky - souplodí drobných peckovic z jednoho květu s větším počtem nesrostlých pestíků (malina, ostružina)
pelatka (antheridium) - samší pohlavní orgán, v němž se vytvářejí spermatozoidy
pelorický květ - abnormálně pravidelný vrcholový květ na konci květenstcí, jehož ostatní květy jsou souměrné (náprstník, lnice)
peristaltika – rytmické smršťování svalstva trávicí trubice, umožňující pohyb potravy
pestík (pistilum) - samičí orgán v květech krytosemenných rostlin, vzniká srůstem jednoho nebo několika plodolistů, skládá se ze semeníku, čnělky a blizny
petala - korunní plátky
pilovitý (serratus) - okraj plochého orgánu (např. listu) se zuby i zářezy špičatými; přitom přední strana zubů je kratší než zadní (zuby kupředu namířené)
planý - divoce rostoucí, nepěstovaný; zplanělý - z kultury do volné přírody vysemeněný
plenky (lodiculae) - zakrnělé vnitřní okvětní lístky v květech trav, v podobě drobných hrbolků nebo šupinek, které v době květu oddalují pluchu a plušku od sebe a rozevírají tak květ
pleva (gluma) - listen na bázi klásku u trav
pleviny - mnohobuněčné hnědé chlupy nebo šupinky na řapících kapradin
plevka (palea) - listen pod květem v úboru hvěznicovitých
plnokvětost - přeměnou tyčinek v okvětní lístky nebo v korunní plátky zdánlivě mnohoobalný květ, často celý vyplněný plátky
plod (fructus) - orgán obsahující semena a vznikající přeměnou pestíku nebo všech částí květních nebo i jiných listových orgánů po oplození vajíček
plodenství - soubor více plodů vznikající z jednoho květenství
plodolist (carpellum, karpel nebo sporofyl) - listový útvar nesoucí výtrusnice (sporofyl) nebo vajíčka (carpellum); u rostlin nahosemenných jsou ploché, u rostlin krytosemenných svinuty a lahvicovitě srostlé
plstnatý (tomentosus) - oděný chlupy jemnými, hustými, pevně spletenými v hustý souvislý povlak
plucha (palea inferior) - listen na bázi květu v kláscích trav
plucha (palea superior) - dva vnější lístky okvětní, srostlé ve dvouhrotou šupinu, podle jiných vyšší listen v květech trav
podlouhlý list (folium oblongum) - list s čepelí asi 3krát delší než širokou, k oběma koncům stejnoměrně znenáhla zúženou a uprostřed nejširší
podpůrný listen (bractea) - listen, z jehož úžlabí vyrůstá květ, větev květenství nebo postranní prýt
pohárkovitý (cupuliformis) - hluboce miskovitý
pochva (vagina) - bazální část listu, zpravidla rozšířená a ± objímající lodyhu
pokožka (epidermis, u kořene rhizodermis) - povrchové pletivo, u nadzemních orgánů s průduchy a kutikulou
poléhavý (procumbens) - na zemi ležící a na konci sotva patrně vzpřímený
polokeř (suffrutex) - rostlina se stonky dřevnatějícími, ale na konci bylinnými, po vegetačním období nejmladší články stonku odumírají (šalvěj lékařská)
polospodní semeník - semeník v dolní polovině srostlý s ostatními květními orgána a horní polovinou vyčnívající do květu
poltivý plos (schizocarpium) - suchý plod, vzniklý z víceplodolistového, srostlého pestíku, který se za zralosti rozpadá v uzavřené díly, odpovídající plodolistům
polycyklické květy - květy s více než 5 kruhy orgánů
potlačení - zakrnění
poupě (alabastrum) - nerozvinutý květ
poutec (raphe) - místo, kde nasedá vajíčko na poutko
poutko (funiculus) - stopka vajíčka
pouzdro prašné (theca) - dutina v prašníku, obsahující pyl a vznikající spojením dvou sousedních pouzdérek
prašník (anthera) - horní část tyčunky, v níž se vytvářejí pylová zrna
pravidelný (aktinomorfní) květ - květ se všemi orgány rozloženými stejnoměrně ve svých kruzích a v každém kruhu stejnotvarými, takže lze květem položit více než jednu rovinu souměrnosti
prealpiny - teplomilné rostliny nížinné, které vystupují na výslunných místech až do subalpínského pásma
prchavá koruna (prchavý kalich) - koruna (kalich), opadávající již před úpným rozvitím květu
prostoplátečná (choripetální) - koruna s plátky volnými, nesrostlými, kromě bazálního srůstu v češuli
prothalium - prvoklíček
průduch (stoma) - skupina buněk v pokožce, řídící rychlost odpařování vody z těla
prvobliznost (proterogynie) - pestíky dospívají dříve než tyčinky
prvoklíček (prothalium) - pohlavní generace kapraďorostů (prokel) a mechorostů
prvoprašnost (protandrie) - tyčinky dozrávají dříve než pestíky
prýt - nadzemní část rostliny (část stonku s listy)
přeslen (verticullus) - vyrůstání 2 a více listů nebo větévek z jednoho místa stonku
přetrhovaně lichozpeřený (abrupte pinnatus) - list lichozpeřený, kde se střídá jařmo velkých lístků s jařmem lístků malých (brambor, tužebník)
příčepivé kořeny - pomoocné kořeny, přidržující rostlinu na povrchu podložka (břečťan)
přisedlý list (folium sessile) - list bez řapíku, připojený k lodyze bází čepele
pupek (hilum) - jizva u semene po poutku
pupek (umbo) - výstupek na štítku plodních šupin na šištici borovice
pupen (gemma) - základ listnatého prýtu, vyrůstající z úžlabí listu
pyl (pollinium) - 1-2buněčná drobná tělíska, která přenesena na bliznu květu téhož druhu vyklíčí v pylovou láčku, obsahující generativní buňky, které oplodní samičí buňku ve vajíčku
pýřitý (pubescens) - měkkými, krátkými, dosti hustými chloupky pokrytý
pyskatá koruna (corola labiata, bilabiata) - koruna souměrná, srostloplátečná, s horními plátky jiného tvaru a postavení než plátky tvořící dolní část koruny; v diagramech se značí zlomkem (např. 2/3 je dvoupyská koruna, kde horní pysk je tvořen 2 a dolní 3 plátky)

racemózní - hroznovitý
rámeček (replum) - okraj nepravé přehrádky šešulí
receptakulum - češule
relikt - druh zachovaný z dřívějších geologických období
resupinace - otočení květů stočením semeníků tak, že dolní část je pak nahoře
rudiment - zakrnělý orgán
různočnělečnost (heterostylie) - různá délka čnělek u různých květů téhož druhu; s tím souvisí i různě dlouhé nebo různě postavené tyčinky
různoobalný (heterochlamydeický) - květ s rozlišeným kalichem a korunou
různopohlavné - květy s orgány jen jednoho pohlaví (buď s pestíky, nebo tyčinkami)

řapík (petiolus) - stopkovitě zúžená dolní část listu, na bázi někdy pochvovitě rozšířená
řepicovitá koruna (corolla hypocrateriformis) - srotloplátečná, pravidelná koruna, dole dlouze a úzce trubkovitá, nahoře náhle rozšířená v miskovitý nebo plochý lem
řepovitý kořen (radix napiformis) - silný, ztlustlý kořen, dole náhle zúžený

sametový (holosericeus) - velmi krátce, hustě chlupatý, s chlupy odstálými
samoopylení (autogamie) - oplození pylem vlastního květu
saprofytismus - hniložijnost
sbíhavý list (folium decurrens) - list přisedlý, jehož bazální okraje čepele jsou přirostlé ke stonku a směrem dolů prodloužené, takže na něm tvoří žebra nebo křídla
-sečný list (folium -fissum) - list dlanitě nebo zpeřeně dělený v úkrojky, při čemž zářezy sahají téměř až k vřetenu (řapíku)
sedativa – prostředky s uklidňujícím, utišujícím účinkem
sekretolytika – prostředky napomáhající uvolňování hlenů
semenice (placenta) - místo v semeníku, kde přisedají vajíčka nebo jejich poutka
semeník (avarium) - dolní část pestíku, zpravidla naduřelá, dutá, obsahující vajíčka
semenná bobule - semeno u rostlin nahosemenných obalené zdužnatělými listeny, takže celek se podobá bobuli (jalovec)
semenná peckovice - smeno rostlin nahosemenných, jehož vnitřní osemení je kamenné a vnější dužnaté (jinan)
semeno (semen) - rozmnožovací orgán vzniklý z oplozeného vajíčka, obalený osemením (testa) a obsahující zárodek a příp. bílek (perisperm a endosperm)
sepala - kališní lístky nebo ušty
silice - aromatické, silně těkavé organické látky, obsažené v idioblastech rostlin
složený list (folium compositum) - list s čepelí rozdělenou dlanitě nebo zpeřeně až k řapíku nebo vřetenu tak, že jsou zde vytvořeny samostatné, navzájem nesouvicející lístky (foliola)
souměrný (zygomorfický, symetrický) květ - květ s orgány ve svých kruzích nestejnými, takže horní členy mají jiný tvar nebo velikost proti dolním členům v témže kruhu; takovýmto květem lze proložit právě jednu rovinu souměrnosti
souplodí (apocarpium) - soubor plodů vznikých z jednoho květu, jehož plodolisty navzájem nesrůstají
spasmolytika – prostředky uvolňující křečové stavy
spasmus – křeč, křečový stah
spodní semeník - semeník srostlý s bází květních obalů a tyčinek, takže je zdánlivě pod květem
spojidlo (connectivum) - část tyčinky spojující obě prašná pouzdra a někdy vyčnívající nad prašník
spora - výtrus
sporangium - výtrusnice
srdčitý list (folium cordatum) - jist s čepelí jednoduchou, asi 2krát delší než širokou, v dolní 1/3 nejširší, na bázi vykrojenou ostrým zářezem a zaokrouhlenými laloky
srpek (drepanium) - vrcholičnaté květenství, kde je vyvinuta jen polovina větví na jedné straně původního opakovaného vidlanu, a to tak, že květy jsou na jedné straně a listeny na straně druhé
srstnatý (hispidus) - delšími, tuhými, odstálými, ne příliš hustými chlupy pokrytý
stéblo (culmeus) - dutý (zřídka plný), kolénky v články rozdělený stonek s přisedlými, dlouze pochvatými listy
stélka (thallus) - tělo nižších rostlin
stimulancia – látky povzbuzující, vzpružující
stomachika – prostředky povzbuzující chuť k jídlu a trávení
stopka (pedunculus) - osa posledního řádu, oddělená od osy nižšího řádu, na konci nese květ nebo plod
struk (lomentum) - suchý poltivý plod, vznikající z 1-2 plodolistů, za zralosti napříč zaškrcovaný a rozpadající se v jednosemenné díly
střelovitý list (folium sagittatum) - list s čepelí asi 3krát delší než širokou, dole nejširší, na bázi vykrojenou ve dva laloky, svírající spolu ostrý úhel
střídavé listy (folia alterna) - listy vyrůstající ze stonku po jednom z jednoho místa
stvol (scapus) - bezlistý stonek uončený květem nebo květenstvím
subalpinské pásmo - vysokohorské vegetační pásmo (pásmo kosodřeviny)
sudozpeřený list (folium paripinnatum) - zpeřený list ukončený hrotem nebo úponkou
suknice - obaly cibulí
svazčitý kořen (radix fibrillosa) - soubor náhradních (pomocných, adventivních) kořenů, kde hlavní kořen není vyvinut
svrchní semeník - semeník posazený oprostřed květu, kde obaly květní a tyčinky vyrůstají pod semeníkem
synantropní - závislý na člověku, žijící v blízkosti lidských sídel

šešule (siliqua) - suchý pukavý plod, vznikající ze dvou plodolistů, rozdělený ve dvě pouzdra blanitou přepážkou (diaphragma)
šev (sutura) - místo srůstu plodolistů na pestíku; šev bližší obvodu květu je šev hřbetní, bližší středu květu je šev břišní
šídlovitý (subulatus) - velmi úzce kuželovitý až jehlovitý, špičatý
sedativa – prostředky s uklidňujícím, utišujícím účinkem
šištice (strobilus) – klas, jehož osa i listeny zdřevnatěly
šlahouny (stolones, výhonky) – plazivé, šupinaté nebo listnaté stonky, často kořenující a nesoucí růžice listů nebo nového jedince
štětinovitý list (folium setaceum) – velmi úzký list, zpravidla svinutý, po celé délce stejně úzký, poměrně tuhý (ostřice)
štítnatý list (folium scutatum) – list s čepelí připojenou k řapíku na rubu čepele, nikoli na okraji

tepala – lístky okvětí nerozlišeného na kalich a korunu
terč (discus) – útvar v květu, zpravidla vzniklý zduřením některých částí lůžka, nesoucí na svém povrchu medové žlázky
tobolka (capsula) – suchý pukavý plod, vznikající z víceplodolistového, srostlého pestíku
tonika – posilující prostředky
tonus – napětí (svalu)
toulec (spatha) – listen, často pestře zbarvený obsahující palici (aron, podražec)
toxicita – jedovatost
trn – dřevnatý osten původu stonkového (kolce trnky), listového (dřišťál) nebo trichomového (růže)
trofosporofyl – zelený list schopný asimilace a vytvářející také výtrusnice
trojený list (folium ternatum) – list s čepelí jednoduchou, ale různě hluboku dělenou ve tři úkrojky
trouch – do různého stupně rozložené zbytky rostlin, nahromaděné v povrchové vrstvě půdy
trubka – dolní srostlá část kalichu nebo koruny, po celé délce přibližně stejně široká
tvrdka (nucula) – poltivý plod ze dvouplodolistového pestíku, který se za zralosti rozpadá na 4 jednosemenné dílce
tyčinka (stamen) – samčí pohlavní orgán v květu produkující pyl; soubor tyčinek je androeceum

úbor (anthodium) – jednoduché hroznovité květenství, jehož lůžko (thalamus) je jy silně rozšířené, naspodu porostlé zákrovem (involucrum) a na svrchní straně nesoucí husté drobné kvítky se spodními semeníky; úbory často napodobují jeden květ, tzv. květ biologický
úponka (cirrhus) – orgán přidržující popínavé rostliny k podložce; mohou být původu stonkového (réva vinná), listového (vikev, hrách) nebo složitého (okurkovité)
urologica – prostředky k léčbě chorob močových cest
ušt, ušet – cíp srostlého kalicha
uťatý – na špičce nebo na bázi rovně ukončený
uzlina (nodus) – místo na lodyze, kde vyrůstá list
úžlabní (axilární) – orgán vyrůstající těsně mezi listem a lodyhou

váček (utriculus) – suchý plod, vzikající z jednoho plodolistu a nepravidelně se trhající
válcovitý kořen (radix cylindrica) – hlavní kořen, po celé délce přibližně stejně silný
vejčiitý list (folium ovatum) – list s čepelí jednoduchou, asi 2krát selší než širokou, v dolní 1/3 nejširší, na obou koncích tupou nebo zaokrouhlenou
vetknutý – přirostlý orgán k orgánu širšímu
vějířek (rhipidium) – vrcholičnaté květenství, které lze odvodit od vidlanu, jehož jen jedna větev s opakovaně vyvíjí, a to střídavě pravá a levá, takže vzniká řídké dvoustranné květenství s květy a listeny střídavě vpravo a vlevo
vidlan (dichasium) – jednoduché vrcholičnaté květenství, u něhož vyrůstají v úžlabí 2 vstřícných listenů dvě větve, přerůstající prostřední a často se opět vidličnatě větvící
vijan (cicinnus) – vrcholičnaté květenství, které lze odvodit z vidlanu, z něhož se vyvine vždy jen jedna postranní větévka, ato vždy na téže straně
viróza – onemocnění způsobené viry
vláknitý kořen (radix filiformis) – kořen tenký, dužnatý, odumírající zároveň se stonkem; většinou u jednoletých rostlin dvouděložných
vlášení kořenové – dlouhé vychlípeniny pokožkových buněk v koncové části nejtenších větví kořene; srůstají s částicemi půdy a čerpají z nich živné roztoky
vlnatý (lanuginosus, lanatus) – pokrytý jemnými, hustými, jen volně spletenými chlupy
vrcholičnaté (cymosní) květenství – květenství se zkráceným vřetenem, takže prostřední květ, který rozkvétá nejdříve, je přerůstán postranními větévkami, podobně se dále větvícími
vrcholík (cyma, pleiochasium) – jednoduché vrcholičnaté květenství, kde postranní větévky vyrůstají v úžlabí střídavých listenů
vroubkovaný list (folium crenatum) – list na okraji s velmi mělkými, špičatými zářezy a zaokrouhlenými laloky
vřeteno (rhachis) – hlavní osa květenství
vřetenovitý kořen (radix fusiformis) – hlavní kořen, silně ztlustlý, nahoru náhle, dolů znenáhla zúžený
vstřícné listy (folia opposita) – vždy dva proti sobě vyrůstající listy na lodyze
vykrajovaný list (folium repandum) – list na okraji s mělkými, zaokrouhlenými, stejnými zářezy a špičatými, stejnými zuby
vystoupavý (ascendens) – lodyha nebo výhonek, na bázi poléhavý, dále obloukem vzpřímený
výtrusnice (sporangium) – dutý orgán, vytvářející počtveřením (meiózou) výtrusy
vytrvalé rostliny (perenny) – rostliny, které po několik vegetačních období přinášejí plody a období vegetačního klidu přečkávají ve formě podzemních nebo přízemních oddenků, cibulí apod.
vytrvalý kalich – kalich, který po odkvětu neopadává a zůstává i na plodu

xerofyta – rostliny přizpůsobené suchému podnebí
xerothermní – suchomilný a teplomilný
xylém – dřevní část cévních svazků

zákrov (involucrum) – soubor listenů pod úborem, hlávkou, strboulem apod.
zaokrouhlený (rotundus) – téměř okrouhlý nebo široce tupý
zastřihovaný – hluboce zubatý, se zářezy velmi ostrými
zašpičatělý (acuminatus) – znenáhla zúžený v dlouhou špičku
zobánek (rostrum) – zúžená část nějakého orgánu, nasedajícína horním konci
zoochorní rostliny – rostliny, jejichž semena nebo plody jsou roznášena zvířaty
zpeřená žilnatina (nervatura pinnata) – žilnatina s hlavní žilkou v pokračování řapíku, od níž se oddělují postranní žilky
zpeřený list (folium pinnatum) – složený list, jehož čepel je rozdělená v lístky, stojící buď vstřícně v párech (jařmech), nebo střídavě na hlavním žebru (vřetenu), které je prodloužením řapíku
zubatý (dentatus) – na okraji s mělkými špičatými, víceméně odstálými zuby a tupými až zaokrouhlenými zářezy
zvonkovitá koruna (corolla campanulata) – pravidelná srostloplátečná koruna, na bázi náhle rozšířená, uprostřed krátce válcovitá, s okrajem ven vyhnutým
zygomorfické květy – souměrné květy

žebro – silně vyniklá žilka nebo příčný nebo podélný výstupek (jugum) na plodech
žilnatina (nervatura) – soustava cévních svazků, vynikajících zpravidla nad pokožku
žlázky (glandulae) – chlupy nebo výrůstky, na konci opatřené buňkami vylučujícímí lepkavou hmotu