Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria L.)

Čeleď: miříkovité (Apiaceae) - dříve mrkvovité (Daucaceae), okoličnaté (Umbelliferae)

Popis: Je to vytrvalá, 50-90 cm vysoká s plazivým, na uzlech ztlustlým oddenkem s mnoha podzemními výběžky. Lodyha je dutá, hranatá, rýhovaná, v horní části chudě větvená. Dolní listy jsou na dlouhých řapících, nedělené nebo trojklanné. Prostřední lodyžní listy jsou pochvaté, 1x-2x trojčetné, s řapíkatými lístky. Čepele jsou nesouměrné, podlouhle vejčité, pilovité, listové řapíky plné. Květy jsou oboupohlavné, příp. samčí, až 3 mm velké, uspořádány ve složených okolících. Terminální okolík se skládá z 6 až 12 okolíčků, postraní okolíky 1. řádu z 15 až 26 okolíčků, průměr okolíku je 8 až 9 cm, průměr okolíčku 8 až 16 mm, počet květů v okolíčku 20 až 28. Dalším větvením vznikají okolíky 2. řádu, které mají maximálně 15 okolíčků a všechny květy samčí. Kališních lístků je 5, koruních také 5, jsou bílé, dvoulaločné. Obal i obalíček chybějí. Plody jsou hnědé, vejcovité, asi 3 mm dlouhé dvounažky s tenkými světlými žebry. Kvete od května do srpna.

Výskyt: Roste ve vlhkých listnatých a smíšených lesích, lužních lesích, vlhkých křovinách, vlhkých a stinných lesních pasekách, na březích, v parcích, jako plevel v zahradách, sadech a na polích, přednostně vyhledává polostinné stanoviště s vlhkou, výživnou a na dusík bohatou půdou.
Je rozšířena od nížin do horského stupně od Velké Británie na západě až po Ural na východě, chybí ve většině Středozemí a na severu Skandinávie. Zavlečena byla i do Severní Ameriky.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: oddenek (Radix eagopodii podagrarii) nebo čerstvé listy

Obsahové látky: Chemické složení bršlice není příliš dobře známé, uvádí se, že obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a mastný olej a vitamin C.

Použití: Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů, uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha), zevně ve formě obkladů namočených v nálevu se užívá na zanícené rány či hemoroidy, rozdrcené čerstvé listy podporují hojení ran nebo se přikládají na bolavé klouby. Nálev z bršlice se užívá při revmatismu (350 ml nálevu před jídlem) nebo při močových kaméncích (až 500 ml nálevu) - taková kůra by však měla trvat jen několik dní, není doporučováno dlouhodobé podávání.
Už od dávných dob byla rozdrcená bršlice přikládána na bolestivé partie těla jako prostředek mírnící bolesti při revmatismu a dně (odtud také pochází latinské druhové jméno rostliny: podagra=dna nohou).

Další využití: Z mladých, neúplně rozvinutých listů sbíraných i s řapíky ještě před rozkvětem lze připravit salát (nebo se používá jako přísada do salátu), lze z nich vařit také boršč nebo zeleninovou polévku, která se údajně svou chutí vyrovná běžné zelné polévce. Před použitím listů je nutné stáhnout z nich pokožku.

Bršlice kozí noha

Bršlice kozí noha