Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Hledání podle názvu

Hledání podle latinského názvu

Hledání podle léčivých účinků

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

Devětsil lékařský (Petasites hybridus (L.) G. M. Sch.)

Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Lidové názvy: koňské kopyto, lopušice

Popis: Je to vytrvalá, až 50 cm vysoká rostlina se silným oddenkem, ze kterého již počátkem března vyhání tlusté, duté, masově červené, šedoplstnaté, šupinaté lodyhy, ukončené hroznem bledě růžových úborů. U devětsilu se můžeme setkat se zajímavým seskupením květů. Ve středu květenství bývají nahloučeny obyčejně květy oboupohlavné, to znamená samčí a samičí, na okraji pak květy samičí. Na některých rostlinách nejsou na okraji žádné květy samičí, nebo jen několik, na jiných naopak je množství okrajových kvítků samičích a jen několik oboupohlavných kvítků středových. Devětsil je proto typickou rostlinou mnohomanželskou.
Samčí rostliny mají květy více nahloučené a jsou nižší - asi 20 cm. Samičí rostliny tvoří hrozen s květy více stopkatými a jsou vyšší, až 30 - 40 cm. Dříve dozrávají prašníky. Opylení zprostředkuje hmyz a vítr. Po odkvětu se lodyha prodlužuje. Plodem je nažka se špinavě bílým ochmýřeným chocholem; dozrává koncem května. Semena roznáší vítr, zvěř a další živočichové. Během odkvětu vyrůstají teprve dlouze řapíkaté listy, které jsou nápadné velkou, trojhranně srdčitou, mělce zubatou čepelí, která mnohdy dosahuje rozpětí až 50 cm. Jsou to jedny z největších listů u našich rostlin. Čepel je v mládí na rubu jemně plstnatá, později se tato plst ztrácí. Kvete od března do května.

Výskyt: Roste nejraději na březích vod, ve vlhčích lesích a na zaplavovaných loukách. Vyskytuje se hlavně na vlhkých a na živiny bohatých půdách. Je rozšířen ve střední a jižní Evropě, zdomácněl v Evropě severní a dále roste v západní a severní Asii.

Možnost záměny: Ve středních a horských polohách roste příbuzný devětsil bílý (Petasites albus), jehož květní lodyhy jsou světle žluté a listy mají výraznou nervaturu na spodní straně a na rubu jsou trvale plstnaté.

Význam: Kromě svého využití v léčitelství je užitečný tím, že svými oddenky zpevňuje břehy potoků.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: oddenek (Radix petasitidis), někdy také list nebo květ

Obsahové látky: Oddenek obsahuje silici (asi 0,1%), hořčiny, sliz, třísloviny, petasin (asi 1%), isopetasol, inulin, fenol, cholin, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli, v květech je navíc přítomna kyselina tanová a dextrin.

Sběr a sušení: Oddenek se sbírá časně na jaře, ještě před rozkvětem a po omytí se suší ve stínu ne umělým teplem při teplotách do 40 °C. List lze sbírat kdykoliv od jara do podzimu.

Použití: Droga působí protikřečově zejména při chorobách dýchacích cest, ale i při křečích žaludku, močového ústrojí či žlučníku, výrazně utišuje kašel, osvědčila se při astmatu, dně, reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě. Čerstvé, jemně naklepané listy se užívají jako obklady na odřeniny či při výronu kloubu, kořene se zejména v minulosti užívalo proti střevním parazitům (hlístům) a vzhledem k tomu, že devětsil (na rozdíl od řady podobně působících drog) nemá nežádoucích vedlejších účinků, lze jej aplikovat i u dětí. Vnitřně se podává ve formě macerátu, nálevu (1 čajová lžička na šálek vody, 3x denně) nebo prášku, lze ji podávat i s vínem či s medem či ovesnými vločkami např. při kašli, horečkách nebo při potížích s močením. Droga však bohužel nepříjemně páchne, takže její užití může u citlivých osob vyvolat nevolnost (z tohoto důvodu se jen zřídka podává samostatně, ale spíše se přidává do směsí).