Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Devětsil lékařský (Petasites hybridus (L.) G. M. Sch.)

Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Lidové názvy: koňské kopyto, lopušice

Popis: Je to vytrvalá, až 50 cm vysoká rostlina se silným oddenkem, ze kterého již počátkem března vyhání tlusté, duté, masově červené, šedoplstnaté, šupinaté lodyhy, ukončené hroznem bledě růžových úborů. U devětsilu se můžeme setkat se zajímavým seskupením květů. Ve středu květenství bývají nahloučeny obyčejně květy oboupohlavné, to znamená samčí a samičí, na okraji pak květy samičí. Na některých rostlinách nejsou na okraji žádné květy samičí, nebo jen několik, na jiných naopak je množství okrajových kvítků samičích a jen několik oboupohlavných kvítků středových. Devětsil je proto typickou rostlinou mnohomanželskou.
Samčí rostliny mají květy více nahloučené a jsou nižší - asi 20 cm. Samičí rostliny tvoří hrozen s květy více stopkatými a jsou vyšší, až 30 - 40 cm. Dříve dozrávají prašníky. Opylení zprostředkuje hmyz a vítr. Po odkvětu se lodyha prodlužuje. Plodem je nažka se špinavě bílým ochmýřeným chocholem; dozrává koncem května. Semena roznáší vítr, zvěř a další živočichové. Během odkvětu vyrůstají teprve dlouze řapíkaté listy, které jsou nápadné velkou, trojhranně srdčitou, mělce zubatou čepelí, která mnohdy dosahuje rozpětí až 50 cm. Jsou to jedny z největších listů u našich rostlin. Čepel je v mládí na rubu jemně plstnatá, později se tato plst ztrácí. Kvete od března do května.

Výskyt: Roste nejraději na březích vod, ve vlhčích lesích a na zaplavovaných loukách. Vyskytuje se hlavně na vlhkých a na živiny bohatých půdách. Je rozšířen ve střední a jižní Evropě, zdomácněl v Evropě severní a dále roste v západní a severní Asii.

Možnost záměny: Ve středních a horských polohách roste příbuzný devětsil bílý (Petasites albus), jehož květní lodyhy jsou světle žluté a listy mají výraznou nervaturu na spodní straně a na rubu jsou trvale plstnaté.

Význam: Kromě svého využití v léčitelství je užitečný tím, že svými oddenky zpevňuje břehy potoků.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: oddenek (Radix petasitidis), někdy také list nebo květ

Obsahové látky: Oddenek obsahuje silici (asi 0,1%), hořčiny, sliz, třísloviny, petasin (asi 1%), isopetasol, inulin, fenol, cholin, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli, v květech je navíc přítomna kyselina tanová a dextrin.

Sběr a sušení: Oddenek se sbírá časně na jaře, ještě před rozkvětem a po omytí se suší ve stínu ne umělým teplem při teplotách do 40 °C. List lze sbírat kdykoliv od jara do podzimu.

Použití: Droga působí protikřečově zejména při chorobách dýchacích cest, ale i při křečích žaludku, močového ústrojí či žlučníku, výrazně utišuje kašel, osvědčila se při astmatu, dně, reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě. Čerstvé, jemně naklepané listy se užívají jako obklady na odřeniny či při výronu kloubu, kořene se zejména v minulosti užívalo proti střevním parazitům (hlístům) a vzhledem k tomu, že devětsil (na rozdíl od řady podobně působících drog) nemá nežádoucích vedlejších účinků, lze jej aplikovat i u dětí. Vnitřně se podává ve formě macerátu, nálevu (1 čajová lžička na šálek vody, 3x denně) nebo prášku, lze ji podávat i s vínem či s medem či ovesnými vločkami např. při kašli, horečkách nebo při potížích s močením. Droga však bohužel nepříjemně páchne, takže její užití může u citlivých osob vyvolat nevolnost (z tohoto důvodu se jen zřídka podává samostatně, ale spíše se přidává do směsí).

Devětsil lékařský