Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Hasivka orličí (Pteridium aquilinum (L.) Kuhn)

Čeleď: osladičovité (Polypodiaceae)

Synonymní název: Pteris aquinium (L.) Kuhn

Lidové názvy: kapraď orličí, křídlatěnec, kapradí samice

Popis: Je to naše nejstatnější vytrvalá kapradina, hluboko v půdě má vodorovný plazivý, dlouze článkovaný tlustý větvený oddenek s četnými článkovanými plevami s niťovitými šupinami. Z něj vyrůstá žlutozelený statný, až 200 cm vysoký kožovitý list s řapíkem dlouhým až 100 cm a tlustým 1 cm, který přes zimu zaniká. List je v mládí spirálovitě svinutý (nazývaný biskupská berle). Na šikmém průřezu dolní části řapíku vytvářejí svazky cévní obraz podobný dvouhlavému orlu (odtud název). Tuhá, obvykle vodorovně rozložená, v obrysu široce trojboká, světle zelená listová čepel je dvakrát až třikrát zpeřeně dělená. Sestává se z podlouhle kopinatých, hluboce peřenodílných lístečků. Na rubu lístků jsou v souvislé řadě hnědé výtrusnicové kupky s malými a tenkými ostěrami, zakryté ohrnutým okrajem čepele. Výtrusnice dozrávají v červenci až září, pukají příčnou skulinou a vypadávají z nich četné drobounké výtrusy, ze kterých vyrůstá nadzemní prvoklíček srdčitého lupenitého tvaru s četnými kořínkovými vlákny a polokulovitými až kuželovitými pelatkami se samčími buňkami a později lahvicovitými zárodečníky s buňkou vaječnou, z níž po oplodnění vyrůstá nová rostlinka.

Výskyt: U nás je místy hojná na písčitých i hlinitých kyselých půdách, zvláště ve světlých lesích jehličnatých i listnatých. Často vytváří rozsáhlé statné souvislé porosty, ve kterých je půda prostoupena četnými tlustými plazivými oddenky, rozrůstajícími se do okolí. Hasivka orličí je typickým kosmopolitním druhem a nejrozšířenější kapradinou světa. Roste ve všech zemích v lesním pásmu (kromě Jižní Ameriky) a zasahuje až k horní hranici lesa.

Možnost záměny: Někdy může být zaměněna s další statnou vytrvalou kapradinou - kapraděm samcem (Dryopteris filix-mas (L.) Schott.), který má kratší rezavě zbarvený oddenek, z kterého vyrůstají asi 120 cm vysoké, tmavě zelené, jednoduše zpeřené listy s lístky hluboce peřenodílnými s úkrojky vpředu zoubkatými. Řapík je kratší než čepel a výtrusy jsou zcela kryté ledvinovitou ostěrou.

Využití: Oddenky bohaté na škrob a sliz se dříve používaly v lidovém léčitelství, z usušených se v době hladu pekl chléb či byly jinak používány.

Fotografie se připravuje Fotografie se připravuje