Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Hluchavka bílá (Lamium album L.)

Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)

Lidové názvy: hluchá kopřiva, planá kopřiva, mrtvá žihlava, planá bazilika

Popis: Je to vytrvalá bylina s lodyhami 20-50 cm vysokými, volně odstále pýřitými, dole obyčejně olysalými a fialově naběhlými, s listy vstřícnými, 4-7 cm dlouhými, 2-4 cm širokými, s řapíky 1-3 cm dlouhými a čepelí vejčitou, dlouze zašpičatělou, naspodu srdčitou nebo zaokrouhlenou, na okraji zubatou. Hořejší listy, jež přecházejí v listeny, jsou krátce řapíkaté a dlouze zašpičatělé. V úžlabí hořejších 3-6 párů listů (listenů) vyrůstají květní lichopřesleny, složené z 20 až 25 mm dlouhých květů. Mají zvonkovitý, v 5 rozevřených zubů rozeklaný kalich a dvoupyskou, bílou nebo slabě nažloutlou korunu, jejíž trubka je dlouhá, prohnutá a uvnitř ochlupená, hořejší pysk přílbovitý, vně pýřitý, dolní pysk trojcípý, s postranními cípy zmenšenými v zoubky. Tyčinky čtyři, přední delší než zadní a všecky s prašníky tmavě hnědými. Plody jsou 4 pyramidálně trojhranné, asi 3 mm dlouhé černé tvrdky, schované na dně vytrvalého kalicha. Kvete od května do srpna.

Výskyt: Je hojná na rumištích, navážkách, v křovinách, ve vlhkých lesích, u plotů, zdí a cest, v příkopech, stinných zahradách a na pustých místech poblíž lidských sídlišť od nížin až do hor. Rozšířena téměř v celé Evropě a mírné části severní Asie, zavlečena byla i do Severní Ameriky.

Možnost záměny: Vzhledem k tomu, že hluchavka patří mezi všeobecně známé a charakteristické rostliny, pravděpodobnost záměny je malá. Jedinými podobnými rostlinami jsou jiné druhy rodu hluchavka, které jsou farmaceuticky bezcenné, jsou však snadno rozpoznatelné podle nachových či žlutých květů.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: koruny květů hluchavky

Obsahové látky: zejména slizy, až 10 % tříslovin, kyselý saponin, flavonové glykosidy, malé množství silice, cholin a další biogenní aminy

Sběr a sušení: Sbírají se pouze bílé trubkovité květy bez kalicha, které se buď jednotlivě nebo při ohnutí stonku z celého lichopřeslenu najednou vytrhávají, a to po celou dobu květu, což bývá od května do srpna či září. Hluchavka patří mezi nejchoulostivější léčivé byliny a může se sbírat jen za suchého počasí. Ukládá se volně do košů vystlaných tkaninou nebo papírem a nesmí se zapařit ani pomačkat, neboť poškozené květy při sušení hnědnou a droga z nich získaná je bezcenná. Musí se sušit co nejrychleji, ve slabých vrstvách bez převracení a teplota při sušení nesmí přesáhnout 35 °C. Droga snadno vlhne a proto je vhodné alespoň ji dosušovat umělým teplem. Uchovává se v tmavých nádobách, nejlépe v nahřátých a dobře utěsněných plechovkách a chráníme ji před světlem. Někdy se doporučuje skladovat drogu s nějakou hygroskopickou látkou (např. vápno, vyžíhaná modrá skalice), která zabraňuje zvlhnutí a tím zhnědnutí drogy. Dobře usušená droga chrastí, musí mít bílou až slabě nažloutlou barvu, je téměř bez pachu a má slabě nahořklou chuť. Její kvalitu snižuje příměs zhnědlých květů a jiných částí matečné rostliny.

V lidovém léčitelství se dříve používaly i listy, které se snadno suší obvyklým způsobem ve stínu a obsahují podobné účinné látky jako květy.

Použití: Droga je velmi drahá (k získání 1 kg drogy je třeba až 100 pracovních hodin) a navíc jsou látky v ní obsažené nedokonale známy, takže není součástí běžně vyráběných oficinálních léčiv. V lidovém léčitelství je hluchavka odedávna oblíbená a používá se zejména ve formě čaje jako prostředek usnadňující odkašlávání při různých onemocněních horních cest dýchacích, zejména u dětí. Mimoto má příznivý vliv na trávení.

Dříve se hluchavka používala také při menstruačních potížích a při některých gynekologických chorobách, proti nespavosti a při chorobách močových cest jako slabě močopudný a protizánětlivý prostředek. K těmto účelům se používá zápar připravený přelitím dvou až tří čajových lžiček drogy sklenicí vařící vody a užívaný dvakrát denně. Zevně se zápar používá k obkladům jako prokrvující prostředek se stahujícím účinkem při ekzémech, hemoroidech, análních trhlinách a zánětlivých nebo mokvavých ranách. Obdobně lze s použitím dvou až tří čajových lžiček drogy a medu připravit lahodný a voňavý čaj.

Vedlejší účinky: Přestože nejsou známy případy nepříznivých účinků drogy, pro obsah saponinů nelze doporučit dlouhodobé nebo nadměrné užívaní.

Fotografie se připravuje