Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Hrách setý (Pisum sativum L.)

Čeleď: bobovité (Fabaceae)

Popis: Je to jednoletá bylina, zcela lysá a sivě nebo žlutavě zelená. Lodyhu má jen na spodu chudě rozvětvenou, chabou, poléhavou nebo šplhavou, hranatou a 50 až 200cm dlouhou. Listy jsou sudozpeřené, s vřetenem přecházejícím na konci v úponku rozdělenou ve 3 až 5 větví, s 1 až 3 páry vejčitých, dolů klínovitě zúžených, 2 až 6 cm dlouhých a 1,5 až 3,5 cm širokých, zaobalených a celokrajných lístků.. Palisty jsou většinou větší než listy, široce polosrdčité, na spodním okraji oddáleně zoubkaté nebo celokrajné. Květenství, které vyrůstá v paždí listů, je jen 1 – 2květé, většinou kratší než palisty. Květy mají 5 až 10 mm dlouhou stopku a jsou 20 až 25 mm dlouhé, vonné, složené z pěticípého zvonkovitého kalicha s nestejnými zuby a z motýlovité koruny, jež je bílá, řidčeji narůžovělá a skládá se z pavézy, křídel a člunku. Pestík se mění v 5 až 10 cm dlouhý a 12 až 20 mm tlustý lusk, zprvu dosti plochý, v dospělosti skoro oble válcovitý, na obou koncích krátce přišpičatělý a obsahující 4 až 10 semen. Ta jsou kulovitá nebo trochu hranatá, bledě zelená až bledě žlutozelená. Kvete v květnu a červnu.

Výskyt: Hrách je starou kulturní rostlinou; pochází z východu a u nás se odedávna pěstuje v četných formách. Daří se mu v mírném pásu i v tropech a je možno ho pěstovat i daleko na severu či v horských oblastech.

Obsahové látky: Nejvýznamnější je škrob a jiné cukry, dusíkaté látky a bílkoviny.

Využití: Semena představují výživnou luštěninu a někdy se pěstuje jako píce pro dobytek. Hrách je plodina dosti výnosná; poskytuje 20 až 90krát větší sklizeň, než byla setba. Z 1 ha se sklidí podle okolností 1300 až 4000, někdy dokonce až 6000 kg semen.

Zajímavosti: V Evropě se pěstoval hrách již v mladší době kamenné, jak bylo dokázáno četnými prehistorickými nálezy. V Asii se pěstoval již dříve. Ve východní Indii nalézáme pro označení hrachu mnoho jmen a v sanskrtu má taktéž své jméno (harenso). Staří Vikingové ve Skandinávii znali hrách a pekli z něho chléb.

Hrách setý