Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Kakost smrdutý (Geranium robertianum L.)

Čeleď: kakostovité (Geraniaceae)

Lidové názvy: čapí nůsek, čapina, býčík, stejně jako ostatní druhy tohoto rodu muškát, stinkovo koření

Popis: Je to jednoletá nebo ozimá bylina, světle až tmavě zelená, často s karmínovým nádechem, po rozedmutí nepříjemně páchnoucí. Kořen je větevnatý kůlový. Růžice listů rostlin vyklíčivších na podzim přezimují a mají listy živě červeně zbarvené, neboť obsahují hodně antokyanu. Přízemní růžice listů brzy odumírá a vyrůstá několik lodyh, které jsou vystoupavé až poléhavé, 20-50 cm vysoké, chudě větvené, v uzlech snadno lámavé, odstále žláznatě chlupaté. Lodyžní listy vstřícné, dolní řapíkaté, čepele jsou v obrysu trojboké, tříčetné až pětičetné, složené z lístků trojboce vejčitých a většinou 2x peřenodílných, s úkrojky hrubě špičatě zubatými. Květy skládají dvoukvěté vidlany, vyrůstající z paždí listů, které přesahují. Květní stopky jsou žláznaté a krátce chlupaté, trvale přímé. Pětičetné květy mají kalich složený z listů ostře trojžilných, žláznatě chlupatých, který vytrvává i za plodu. Korunu tvoří 5 karmínově červených až růžových, obvejčitých, asi 10 mm dlouhých, dlouze nehetnatých plátků se zřetelnými 5 žlázkami. Uvnitř květu je vedle pestíku 10 tyčinek ve dvou kruzích po pěti. Vnější kruh stojí před korunními plátky a vnitřní se s nimi střídá. Prašníky bývají červenohnědě zbarveny. Semeník svrchní, srostlý z 5 plodolistů se čnělkami srostlé v zobánek. Plod je zobanitý, asi 2 cm dlouhý a v době zralosti se roztrhává v 5 jednosemenných dílců s dlouhými, obloukovitě zahnutými hygroskopickými osinami, jež se oddělují ze středního vytrvalého sloupku zdola nahoru. Plody jsou rozšiřovány živočichy, na nichž se zachycují ohnutými osinami. Kvete od května do října.

Výskyt: Hojně roste ve stinných a polostinných listnatých i jehličnatých lesích, na vlhkých stinných sutích, v roklích, lesních příkopech, v parcích, dvorech, na hromadách štěrku, rumištích, preferuje půdy vlhké, na živiny bohaté, dusíkaté, humózní, hlinité i kamenité.
Je rozšířen skoro v celé Evropě, na východ přes středoasijská pohoří zasahuje až do Číny a Japonska, také v severní Africe až do Ugandy a na Kanárských ostrovech, druhotně roste ve východní části Severní Ameriky, v Chile, Argentině, v jižní Africe a na Novém Zélandu.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: kvetoucí nať

Obsahové látky: Obsahuje hořčinu geraniin, asi 5 % tříslovin, pryskyřice, organické kyseliny, geraniovou červeň a silici, jejíž množství se však sušením silně snižuje.

Sběr a sušení: Kvetoucí nať se sbírá obvykle i s kořeny, suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C. Vzhledem k úbytku léčivých látek při sušení je však lepší užívat čerstvého kakostu.

Použití: Droga se užívá zejména při nálezu krve v moči, při zevním i vnitřním krvácení a proti průjmům. Je možné ji použít i při vykašlávání krve, při děložním krvácení, při krvácení zažívacího ústrojí nebo při chronických střevních zánětech jako kloktadlo. Dobře se může uplatnit i při močových kaméncích a při některých nemocích ledvin. Čerstvý rozdrcený kakost ve formě obkladů léčí ušní záněty, některé obličejové záněty (např. zubů), záněty nervů (např. v končetinách), nehojící se rány, ischias, bolesti žaludku, oteklé údy. Kombinace vnitřní a zevní aplikace lze užít při léčbě ekzémů. Při neplodnosti může zkusit muž i žena vypít po doušcích asi 250 ml teplého čaje. V prevenci se drogy užívá při recidivách hemoroidálního krvácení nebo proti letním průjmům. Odvar z kakostu se připravuje velmi krátkým varem, maximálně v délce 2 až 3 minuty.

Upozornění: Vzhledem k velmi nepříjemnému zápachu rostliny může u některých citlivých osob užití kakostu vyvolávat odpor až zvracení.

Kakost smrdutý