Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas (L.) Schott)

Čeleď: kapraďovité (Aspidiaceae)

ListPopis: Jedná se o hustě trsnaté byliny s mohutným, hustě plevinatým, vystoupavým, až 20 cm dlouhým a zpravidla jednohlavým oddenkem. Všechny listy jsou přibližně stejného tvaru a zpravidla nepřezimují. Jsou hustě nálevkovitě rozložené, přímé, 25 - 100 cm dlouhé a 10 - 18 cm široké, měkké, zelené až tmavě zelené. Čepel je podlouhle kopinatá až široce podlouhlá, k vrcholu nejčastěji pozvolna zúžená, 1 - 2x zpeřená, s 18 - 25 lístky na každé straně. Hlavní vřeteno listu je roztroušeně světle hnědě až hnědě plevinaté, lístky střídavé, víceméně přisedlé nebo velmi krátce řapíčkaté, kopinaté až podlouhle kopinaté, 4-6x delší než široké, s 10 - 20 úkrojky či lístečky na každé straně, s okraji rovnoběžnými nebo k vrcholu se sbíhajícími, po celé délce vroubkovaně až pilovitě zubatámi. Lístky na spodní straně, zvláště na žilkách plevinaté. Řapík silný, nelámavý, z déli čtvrtiny až poloviny čepele, žlutavý s tmavě zbarvenou rýhou na líci, hustě světle hnědě až hnědě plevinatý. Pleviny jsou matné, až 2 cm dlouhé, na vrcholu dlouze zašpičatělé. Výtrusnicové kupky jsou velké cca. 1,5 mm v průměru, po 4-6 na každém lístečku nebo úkrojku lístku. Ostěry ledvinité až okrouhle ledvinité, tuhé, lysé, ploché nebo slabě prohnuté (ne však pod výtrusnicové kupky zahrnuté). Ve výtrusnicích je zpravidla 64 výtrusů, které zrají v červenci až září.

LístekVýskyt: Vyskytuje se ve vlhkých humózních lesích, především smrkových a bukových, dále v suťových, dubových, dubohabrových, vzácně i borových lesích a hájích a v křovinách, na starých zdech, u potoků, na okrajích lužních lesů apod. Preferuje zastíněná stanoviště, roste na kyselých i zásaditých odkladech, silně zamokřeným půdám se vyhýbá.
V ČR je rozšířen hojně až velmi hojně po celém území, v nižších polohách roztroušeně, místy až vzácně. Celkově rozšířen po celé Evropě, na Kavkazu, západní Sibiři, střední Asii, Himálaji, východní Asii, ojediněle ve východním středomoří, Malé Asii a jižní Indii. Údaje ze Severní Ameriky se vztahují pravděpodobně k příbuzným druhům.

Výtrusné kupkyMožnost záměny: Podobná je kapraď rezavá (Dryopteris pseudomas), která je typická tmavou fialově černou skvrnou v místě přisedání lístků na hlavní vřeteno a přes zimu vytrvávajícími listy. Tento druh je morfologicky dosti variabilní a často tvoří křížence s jinými druhy rodu. Nevytváří souvislé porosty a vyskytuje se obvykle jednotlivě, ale může se vyskytnout v rozsáhlých populacích kapradě samce.

Řapík