Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)

Synonymní název: lípa malolistá (Tilia parvifolia Ehrl.)

Čeleď: lípovité (Tiliaceae)

Popis: Lípa je mohutný strom s košatou korunou, vysoký až 25 m, rostoucí často na sutích v křovité formě. Má střídavé, dlouze řapíkaté listy se srdčitě okrouhlou, na okraji zubatou až pilovitou čepelí. Na líci jsou tmavozelené, na rubu sivozelené, v úžlabí žilek s chomáčky rezavých chloupků, jinak jsou lysé. Z úžlabí listů vyrůstají vidlanovitá květenství 5 - 15 pravidelných květů, jejichž až 8 cm dlouhá stopka je srostlá se spodní třetinou až polovinou podpůrného listenu žlutozelené barvy. Ten je krátce řapíkatý, podlouhle jazykovitý, blanitě kožovitý a lysý (!). Pětičetné květy mají pýřitý kalich a korunu s volnými úzkými plátky žlutavé barvy. 20 - 30 tyčinek s bělavými nitkami srůstá v pět svazečků. Svrchní pětipouzdrý plstnatý semeník kulovitého tvaru má krátkou čnělku, zakončenou pětilaločnatou bliznou. Plod je tvrdá kožovitá nažka, hranatě kulovitého tvaru, klíčící až druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenstvím. Kvete od června do července a patří mezi nejvýznamnější medonosné rostliny, které poskytují na jednom stromě velké množství světlého nektaru.

Výskyt: Je původní téměř v celé Evropě a tvoří rozsáhlé lesy na Krymu a Kavkaze. Pěstuje se až k polárnímu kruhu od nížin až do hor. V souvislých porostech se často vyskytuje v křovité formě. Dožívá se až 500 let a vždy byla čato vysazována. Můžeme se s ní tedy setkat na starých vesnických návsích, u kostelů, křížků a kapliček. S oblibou se vysazuje také v alejích a ochranných lesních pásech.

Využití: Má bílé měkké dřevo, které se výborně hodí k řezbářským pracím, a pevné lýko, odedávna používané jako technický materiál.
Včelaři je velmi oblíbena v době květu, kdy poskytuje velké množství kvalitního světlého nektaru.

Zajímavosti: Lípa je od pradávna jedním z nejoblíbenějších stromů po celé Evropě a hojně se s ní setkáváme již ve starých bájích, pověrách, poezii a výtvarném umění. U nás se stala dokonce zásluhou Kollárovy Slávy dcery a národního obrození národním stromem.

Název rodu Tilia pochází z řeckého ptilon (= křídlo), podle blanitých křídlatých listenů květenství.

Možnost záměny: Lípa malolistá bývá zaměňována s příbuznou lípou velkolistou (Tilia platyphylla Scop.), od které se liší několika málo znaky. Oba druhy se navíc běžně kříží a jednoznačné určení je často nemožné, zejména v nových výsadbách. Při sběru je ovšem důležité odlišit tyto křížence, někdy hromadně označované jako lípa evropská nebo obecná, od jiných, dnes velice často vysazovaných druhů, jako je lípa plstnatá = stříbrná, lípa americká aj. Tyto druhy mají ochlupené listeny a výrazněji zbarvené nitky tyčinek a pro sběr jsou nevhodné.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: květenství s listenem

Obsahové látky: flavonové glykosidy (zejména tilirosid), poměrně dost slizu, jehož množství je tím menší, čím jsou květy rozkvetlejší, a malé množství silice, jejíž hlavní složkou je fornesol. Dále jsou to třísloviny, cukry a malé množství saponinu.

Sběr a sušení: Za suchého počasí se sbírá celé květenství i s podpůrným listenem, a to v době, kdy je asi polovina květů rozkvetlých. Rychle se suší ve slabých vrstvách ve stínu na vzdušném místě, neboť se snadno zapařuje a tmavne. Nesmí se sušit na slunci a při teplotě vyšší než 35 °C, aby neztratila aróma. Správně usušená droga si uchovává své původní zbarvení, má jemnou aromatickou vůni a nasládle slizovitou chuť. Nesmí obsahovat příměsi jiných druhů lip (kromě lípy velkokvěté).

Použití: V lidovém léčitelství je velice oblíbena při všech nemocech z nachlazení (rýma, kašel, záněty průdušek, angína, chřipka), neboť podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Za tímto účelem se často používá směs s květem černého bezu. Má také slabé protizánětlivé a močopudné účinky, uvolňuje křeče a podporuje chuť k jídlu. Mimoto je oblíbena i jako náhražka čaje, neboť má lahodnou chuť i vůni; doporučuje se sladit medem. Připravuje se spařením polévkové lžíce drogy sklenicí vařící vody a nechá 10-15 min. vyluhovat. Droga nemá vedlejší účinky a v malých dávkách ji lze používat dlouhodobě.

Květy a listy lípy malolisté

Kmen lípy malolisté