Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Lnice obecná (Linaria vulgaris Mill.)

Čeleď: krtičníkovité (Scrophulariaceae)

Lidové názvy: květel, ovčí hubičky, paštička

Popis: Je to vytrvalá, až 50 cm vysoká bylina, vyhánějící z plazivého oddenku větší počet přímých, zpravidla nevětvených a hustě olistěných lodyh s téměř čárkovitými, přisedlými střídavými listy. Květy jsou seskupeny do hustého koncového hroznu, který se s postupným odkvétáním protahuje. Květy mají sírově žlutou, na vyklenutém patře spodního pysku oranžovou korunu s dlouhou ostruhou. Dvojcípý hořejší pysk koruny je vykrojen a okraj je zpět ohrnut, spodní pysk je třícípý a z vnější strany vmáčklý dovnitř, takže vzniká nápadná vychlípenina, takzvané patro, které zakrývá ústí květní rourky. Tyčinky jsou čtyři, dvě kratší a dvě delší připojené naspodu koruny. Plod je dvoupouzdrá vejčitá tobolka s velkým počtem drobných semen. Kvete od června do konce září.

Výskyt: U nás je velmi hojná od nížin do hor, především na sušších písčitých a kamenitých půdách na mezích, kamenitých teplých stráních, na náspech železničních tratí i podél silnic, na úhorech a často i jako obtížný plevel v polních kulturách, kde se pomocí oddenků i semeny (jedna rostlina nese průměrně 30 000 semen) rychle rozmnožuje. Lnice je rozšířena téměř po celé Evropě a Západní Sibiři s výjimkou nejsevernějších částí.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: nezdřevnatělá kvetoucí nať (Herba linariae)

Obsahové látky: zejména flavonové glykosidy (linarin a jemu podobné), které jsou zastoupeny hlavně v květech, dále jsou to různé organické kyseliny (např. linarová, mravenčí, octová aj.), třísloviny, fytosteroly, minerální látky, pektin, cukry apod.

Sběr a sušení: Nejvhodnější je seřezávat nať srpem nebo nožem asi 10 cm nad zemí, neboť nejvíce účinných látek je obsaženo v květech. Nasbíraný materiál se obvykle váže do malých svazečků a suší se na stinných vzdušných místech, lze jej však sušit i ve slabých vrstvách. Při umělém sušení nesmí být teplota vyšší než 50 °C a droga si musí uchovat původní zbarvení – při pomalém nebo nedokonalém sušení tmavne. Suchá droga je bez pachu a má hořkou chuť.

Použití: Ve starých herbářích je lnici věnována značná pozornost, je vychvalována jako velmi spolehlivý prostředek při chorobách dýchacích cest, její šťáva je doporučována proti žloutence a svrabu, byla používána i při léčbě rakoviny, vředů a neštovic. Nejčastěji se však používala při léčbě chorob jater, sleziny a ledvin, zejména ve spojení se zadržováním moče, nejznámější však byla mast, nesoucí název Unguentum linariae, pro svůj protizánětlivý účinek používaná při hemoroidech, zánětech křečových žil, bércových vředech, furunkulózách a různých vyrážkách. Odvar z rostliny je dodnes považován za účinný při katarech trávicího traktu, jako mírný projímavý prostředek a uvádí se i slabý účinek močopudný. Tinktura je doporučována při zbytnění prostaty a s tím spojených obtížích při močení.
Dnes se v lidovém léčitelství vnitřně používá zápar z jedné až dvou čajových lžiček na sklenici vody. Droga se nechá vyluhovat alespoň 15 min. a pije se ve dvou dávkách během dne. Zevně se používá ke zmírnění zánětlivých onemocnění buď k obkladům, kdy je nejčastěji doporučován kašovitý obklad připravený z 20 g drogy svařené s 1/2 l mléka a přikládaný na postižené místo, nebo ke koupelím s přísadou odvaru ze dvou čajových lžiček drogy ve sklenici vody, případně mast, obsahující výtažek. Flavonové glykosidy pravděpodobně také příznivě ovlivňují křehkost krevních kapilár. Zevní použití k léčbě hemoroidů, bércových vředů a křečových žil tedy lze doporučit. Dříve se u nás vyráběla čajovina Vulneran, která lnici obsahovala a sloužila k přípravě obkladů a koupelí na rány různého druhu.

Květel