Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Mák setý (Papaver somniferum L.)

Čeleď: mákovité (Papaveraceae)

Popis: Je to jednoletá, 30 až 180 cm vysoká bylina ronící mléko. Lodyha je přímá, nejčastěji lysá nebo jen řídce chlupatá, modře ojíněná. Listy střídavé, celistvé, podlouhlé až vejčité, zubaté, dolní v řapík zúžené, horní poloobjímavé. Květy až 10 cm v průměru, 4četné, korunní lístky bílé, růžové, červené nebo fialové, obvykle na bázi s tmavou skvrnou. Plodem je tobolka (čili makovice) různého tvaru, jež zůstává buď trvale zavřena (mák hleďák) nebo se otvírá děrami pod bliznou (mák slepák). Semena nejčastěji modrošedá, mohou být ale i bílá, žlutá, růžová, hnědá či černá. Kvete od června do srpna.

Výskyt: Jde o rostlinu výhradně pěstovanou, která neroste planě, pouze občas zplaňuje. Mák vyžaduje nezamokřenou, vápnitou a humózní půdu, stanoviště by mělo být slunné a chráněné proti větrům. Vysévá se brzy na jaře do řádků vzdálených 30 cm, když rostliny vytvoří 3 až 4 listy, vyjednotí se na vzdálenost 10 až 15 cm nebo se ponechají 2 až 3 rostliny u sebe a jednotlivé skupinky se pak vyjednotí na vzdálenost asi 25 cm. Během vegetace je nutné mák okopávat a odplevelovat. Na stejném pozemku by se mák měl pěstovat až po 5 letech, vhodnými předplodinami jsou např. košťáloviny, rané brambory či luštěniny, které se hnojí chlévským hnojem.

Původ máku setého není zcela jistý, nejčastěji se ale má za to, že vznikl z divokého máku štětinkatého (Papaver setigerum, Papaver somniferum subsp. setigerum), jenž roste ve Středozemí. Podle jiné teorie se však mák setý vyvinul jako samostatný druh již ve třetihorách. Jisté však je, že mák byl pěstován na území Evropy již v mladší době kamenné, což dokazují nálezy jeho semen na sídlištích z této doby např. ve Švýcarsku, severní Itálii, Francii či na jihu Německa. Z Evropy se pak mák šířil dál na východ přes celou Asii až do východní Číny. Na Východě jeho sláva dále stoupala a to nikoliv pouze pro jeho chutná semena, ale zejména pro opium, jež se získává z jeho nezralých makovic.

V současnosti je mák pěstován v mírných a subtropických pásmech téměř celého světa a využívá se převážně jako potravina, k výrobě oleje a v lékařství. Navzdory mezinárodním dohodám je však na radě míst dodnes pěstován zejména jako "nelegální" zdroj opia. Mezi jeho nejvýznamnější producenty patří některé chudší asijské státy, ať už to jsou země Zlatého trojúhelníku (Barma, Thajsko, Laos) nebo Zlatého půlměsíce (Írán, Afghánistán, Pákistán, Indie), v nichž právě opium je často jediným možným a jen trochu lukrativním zdrojem příjmů pro tamní zemědělce.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: mléčná šťáva máku (Latex papaveris, Opium crudum)

Obsahové látky: Opium z asi 75% obsahuje látky typické pro mléčné šťávy, tj. sliz, kaučuk, pryskyřice, bílkoviny, vosk, enzymy aj. a ze zbývajících zhruba 25% obsahuje alkaloidy, organické kyseliny (např. kyselina mléčná, mekonová, opiánová) a lakton mekonin. Alkaloidů je přítomno okolo 30, z nichž nejdůležitější je morfin, kodein, thebain (=alkaloidy morfinového čili fenanthrenového typu), papaverin, narcein, noskapin a retikulin (=alkaloidy benzylisochinolinového čili papaverinového typu). Z dalších alkaloidů je to např. gnoskopin, hydrokotarnin, kodamin, kryptopin, lanthopin, laudanin, laudanidin, laudanosin, mekonin, narkotin, pseudomorfin (oxydimorfin), oxynakortin, papaveramin, protopin, aporhein, rhoeadin, porfyroxin, xanthalin, neopin, narkotolin. Z jedné makovice lze získat asi 0,2 g opia, nezralá makovice bez semen obsahuje asi 0,3% alkaloidů, jejich obsah však není konstantní, mění se nejen během vegetace, ale i během dne. Maková semena obsahují z 40 až 60% oleje, zejména je to glycerid kyseliny linolové a dále kyselina linolová, stearová, palmitová a další. Dále jsou přítomny bílkoviny a řada stopových prvků (vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík).

Sběr a sušení: Opium se získává nařezáváním makovic a následným sběrem zaschlého mléka (latexu) a jeho dosušením za teplot okolo 60 °C.

Použití: Pěstování a příprava opiátů je zákonem zakázána a mákové drogy nejsou používány v lidovém léčitelství. V lékařství se využívá vlastností jednotlivých alkaloidů:

Fotografie se připravuje