Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum L. sp. coll.)

Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)

Lidové názvy: douška mateří, mateřinka, chodec, vonný tým

Popis: Mateřídouška je souborný název pro všechny naše domácí druhy a poddruhy, které jsou často proměnlivé a navzájem se kříží. Z velkého počtu forem jsou nejhojnější mateřídouška polejovitá = vejčitá (Thymus pulegioides L.), m. časná (T. praecox Opiz), m. Marschallova (T. marschellianus Willd.), dále m. pannonská (T. pannonicus All.), m. úzkolistá (T. serpyllum L. em. Mill.) aj.
Jsou to drobné, silně vonné vytrvalé byliny nebo polokeříky trsovitého vzrůstu s poléhavými nebo vystoupavými lodyhami, které naspodu často dřevnatějí. Lodyhy jsou načervenalé, oblé nebo hranaté a buď pouze na hranách nebo celé ochlupené. Vstřícné čárkovité až široce vejčité listy jsou přisedlé až krátce řapíkaté, lysé, někdy brvité až vlnitě chlupaté, na okraji bývají podvinuté. Drobné květy jsou v kulovitě nahloučených až protažených lichopřeslenech, naspodu často zpřetrhovaných. Mají trubkovitě zvonkovitý chlupatý kalich se třemi krátkými zuby horního a dvěma delšími zuby spodního pysku, koruna je 3 až 6 mm dlouhá, dvoupyská, světle až tmavofialové barvy. Horní pysk je jen mělce vykrojený, spodní trojlaločný, květní trubka je krátká. Mají čtyři tyčinky a svrchní semeník, plodem jsou čtyři vejčité tvrdky. Kvete od května do září.

Výskyt: Nejhojnější z našich druhů je m. polejovitá, rozšířena od nížin do hor na mezích, paloucích, travnatých stráních a ve světlých lesích. Ostatní druhy dávají většinou přednost suchým travnatým stráním, písčinám, teplým vápencovým podkladům a stepním lokalitám. Mateřídouška je rozšířena téměř po celé Evropě, severní Africe a Sibiři až do Zabajkalska.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: nať (Herba serpylli)

Obsahové látky: Obsahuje až 0,6 % silice, v níž jsou látky se silným dezimfekčním účinkem (thymol, karvakrol, cymen) a řadu dalších terpenů a seskviterpenů, hořčinu serpyllin, dále třísloviny, flavonoidy a další. Složení silice je závislé jak na druhu, tak na místě původu, přičemž rostliny z chladnějších a vyšších poloh mají obsah silice obecně nižší. Thymol má velmi silné antiseptické účinky, je netoxický a zevně prokrvuje pokožku.

Sběr a sušení: Pro léčebné účely se sbírá nať všech našich druhů, přestože obsahem silice se jednotlivé druhy dost liší. Od května do srpna se odstřihávají nbo sežínají vrchní nezdřevnatělé části kvetoucí nati. Po odstranění nežádoucích příměsí se rychle suší ve stínu na dobře větraných místech rozprostřená ve slabých vrstvách a při dosoušení se neobrací, aby listy neopadaly. Při sušení umělým teplem nesmí teplota překročit 35 °C. Droga má příjemnou aromatickou vůni a kořenitou, nahořklou chuť. Její kvalitu snižují jinak zbarvené části a cizí příměsi.

Použití: Droga, případně extrakt z ní, se používají jako účinný prostředek proti kašli, dobře rozpouštějící hleny, jako desinficiens trávicího traktu s protikřečovým, protinadýmavým a protihlístovým účinkem, má baktericidní účinky a třísloviny v droze obsažené (až 7 %) mírní průjem. Údajně má droga i uklidňující účinky. Zevně se používá k obkladům na zánětlivá onemocnění pokožky, jako kloktadlo s dezodoračním a dezimfekčním účinkem, při zánětech dutiny ústní, k posilujícím koupelím a při revmatismu. Izolovaná silice je součástí různých mastí prokrvující pokožku.
Při žaludečních kolikách a nadýmání se doporučuje několikrát denně zápar z 1 - 2 čajových lžiček drogy, které se přelijí šálkem vroucí vody a nechají 10 minut vyluhovat, načež se zcedí. Proti kašli je možno použít směs ze stejných dílů nati mateřídoušky, kořene prvosenky a listu podběle (zápar ze dvou čajových lžiček směsi na šálek třikrát denně), je možno použít i směs s květem divizny.
K zevnímu použití se používá buď zápar nebo spařená nať v sáčku.

Podobné využití: Podobné použití v lidovém léčitelství má i dobromysl obecná (Origanum vulgare L.). V lékařské praxi je dnes mateřídouška nahrazována blízce příbuzným polokřovitým tymiánem (Thymus vulgaris L.), původním ve Středozemí a často pěstovaným v zahrádkách jako koření. Má vyšší obsah silice (až 2,5 %) i tymolu. Složení silice je značně proměnlivé a závisí na původu drogy. U nás se mu nejlépe daří v teplých chráněných polohách na vápenatých půdách, dobře zakořeněné trsy snášejí i delší sucho. Většímu rozšíření ve vytrvalých kulturách však brání poměrně značná náchylnost k vymrzání.


Porost mateřídoušky