Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Modřín evropský (Larix decidua Mill.)

Synonymní název: modřín opadavý

Čeleď: borovicovité (Pinaceae)

Popis: Je to až 50 m vysoký, hluboko kořenující, světlomilný, opadavý jehličnan, v mládí rychle rostoucí, s korunou zprvu úzce kuželovitou, později často širokou se zploštělým vrcholem. Větve tenké, víceméně dolů skloněné. Letorosty mají žlutavou kůru. Jehlice na delších větvích jsou jednotlivé, střídavé, na kratičkých bradavicovitých brachyblastech ve svazečcích po 30 - 50 jehlicích, 1,5 - 3 cm dlouhých, plochých, měkkých, světle zelených, na podzim světle žlutých, opadavých. Květy raší před listy nebo současně s nimi, jsou jednodomé, na brachyblastech. Samčí květy jsou na spodní straně větévek nahloučené, 5 - 10 mm velké, žluté, samičí jsou v přímých, 1 - 3 cm dlouhých, živě červených šišticích. Šišky jsou vzpřímené, 3 - 4 cm dlouhé, vejcovité, hnědé, s rovnými semennými šupinami (plodolisty), na kraji neohrnutými. Šišky zůstávají po celá léta na stromě neopadané. Borka je ztlustlá, šedohnědá, často červenohnědě skvrnitá, hluboce brázditá, šupinatě se odlupující. Kvete od března do května.

Výskyt: Dobře roste na vápencích i prahorních půdách, je nenáročný na půdní živiny, ale vyžaduje mírně vlhké půdy. Hlavní areál rozšíření leží ve středních Alpách při hranici lesa až do 2400 m n. m. (subalpínské modřínové a limbové lesy), v subkontinentální klimatické oblasti (silné zimy, krátké slunné léto se suchým ovzduším). V severních částech Alp je rozšířen jako druh smíšených lesů ve smrkových, jedlových a bukových lesích. Lesnicky je pěstován v nížinách a pahorkatinách i mimo přirozený areál v Alpách, Karpatech, Sudetách a pohořích v Polsku.

Možnost záměny: V pobřežních oblastech Evropy je vysazován modřín japonský (Larix kaempferi Carr.), jehož horizontálně rozprostřené větve jsou ke špičce nahoru zahnuté. Kříženec obou druhů (Larix x eurolepis Henry), vznikající uměle či přirozeným sprašením, je lesnicky zajímavý, protože rychleji roste.

Samičí červené šištice a samčí žluté květy