Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Morušovník bílý (Morus alba L.)

Čeleď: morušovníkovité (Moraceae)

Popis: Je to až 15 m vysoký listnáč s kulovitou korunou, často jen jako keř. Listy jsou střídavé, řapík 15 mm dlouhý nebo delší, mléčící, čepel je velmi proměnlivá, široce vejčitá, tenká, 6 až 15 cm dlouhá, na bázi uťatá nebo mělce srdčitá, nedělená nebo trojlaločná, hrubě pilovitá, oboustranně téměř lysá. Květy jsou jednodomé nebo dvoudomé, samčí ve stopkatých, 15 - 30 mm dlouhých, světle zelených jehnědách. Samičí v 5 - 12 mm dlouhých, stopkatých hlávkách, stopky jsou stejně dlouhé jako květenství nebo i delší. Od července zrající plody jsou malé, do zdužnatělého okvětí zanořené nažky, celek (moruše) se podobá malinovému souplodí. Moruše jsou 10 - 25 mm dlouhé, stopkaté, za zralosti bílé nebo červené až červenočerné, jedlé, nevýrazně sladké chuti. Kvete v květnu a červnu.

Výskyt: Někdy se vysazuje v zahradách či do alejí, odkud často zplaňuje. Domovinou je střední a východní Asie, výsadbou se dostal také do jihovýchodní a jižní Evropy a teplejších oblastí střední Evropy.

Možnost záměny: Z přední Asie se do Evropy rozšířil podobný morušovník černý (Morus nigra L.), který se liší přisedlými nebo jen krátce stopkatými morušemi a krátce řapíkatými, většinou zřetelně srdčitými listy.

Využití: Oba tyto příbuzné druhy jsou staré kulturní stromy. Listy zvláště jemnějšího morušovníku bílého jsou potravou hosenek bource morušového (hedvábného) (Bombyx mori). Hlavně morušovník černý je pěstován pro jedlé plody.

Souplodí morušovníku bílého - moruše