Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora Mill.)

Čeleď: krtičníkovité (Scrophulariaceae)

Popis: Je to vytrvalá, 40 až 120 cm vysoká bylina s lodyhou obvykle nevětvenou, jemně hranatou, přímou. Přízemní listy jsou vejčitě kopinaté až okrouhlé, čepel zvolna v křídlatý řapík zúžená, prostřední a hořejší listy jsou kopinaté, přisedlé, všechny pilovité, na rubu chlupaté, na konci lodyhy přecházejí v listeny, z jejichž paždí vyrůstají nicí květy. Ty tvoří jednostranný hrozen, jsou tvořeny trubkovitě rozšířenou až zvonkovitou korunou, která je 5dílná, dvoupyská, žlutá, uvnitř s hnědou kresbou, dolní pysk je chlupatý, vnější strana je žláznatě lepkavá. Kalich je zelený, 5dílný. Květ obsahuje dvě kratší a dvě delší tyčinky. Prašníky kvetou dříve než blizny, opylení zprostředkovává hmyz. Kvete v červnu až srpnu.

Výskyt: Roste na pasekách, ve světlých lesích, křovinách, na výslunných kamenitých stráních, mýtinách, horských loukách, okrajích lesů a v horských lesích, preferuje půdy humózní, neutrální až slabě kyselé, kypré, kamenité, nevápnité, provlhčené prosakující vodou. Nesnáší písečné a silně kyselé půdy. Ve stínu nevytváří květy, což svědčí o jeho značných nárocích na světlo. V ČR je rozšířen roztroušeně od pahorkatin do podhorských oblastí na většině území, místy je jen vzácný nebo chybí, celkově roste ve střední Evropě od východní Francie na severu po střední Německo, Polsko, Bělorusko a západní Rusko, na východě po jižní Ukrajinu, Moldávii a rumunské Karpaty, na jihu po Bulharsko, severní Řecko a severní Itálii, izolovaně v Předkavkazí, na jižním podhůří Uralu a na Ataji.

Možnost záměny: Nezkušené botaniky - laiky můžou zmást bílé květy některých rostlin náprstníku červeného (Digitalis purpurea L.), který se od náprstníku velkokvětého poměrně dost liší.

Sběr pro léčivé účinky

Obsahové látky i použití je téměř totožné jako u náprstníku červeného (Digitalis purpurea L.), má jen snad o něco silnější působení. Je však důležité upozornit na nebezpečnost těchto drog, které by v žádném případě neměly být používány při samoléčení.

Hrozen květů náprstníku velkokvětého

Lodyha náprstníku velkokvětého