Semeno je rozmnožovací orgán vyšších nevýtrusných rostlin. Po opylení vzniká z celého vajíčka, přičemž z vaječné buňky vzniká zárodek. Kolem něj je endosperm (živné pletivo), dále perisperm a osemení. Hlavní funkce je přečkat nepříznivé období a po čase vyklíčit a zabezpečit pokračování druhu.
Plod vzniká ze semeníku a jiných částí květu a ukrývá semena. Zajišťuje ochranu a někdy též výživu a rozšíření semene. Je jen u krytosemenných rostlin.
1.) suché:
pukavé:
MĚCHÝŘEK (folliculus) – nejpůvodnější plod, puká jedním švem, vzniká z jednoho plodolistu, výskyt u blatouchu, magnolie, orlíčku...
LUSK (legumen) – puká od vrcholu dvěma chlopněmi (od konce k základu), vzniká z jednoho plodolistu, výskyt např. u hrachu, vikve, fazole.
ŠEŠULE (siliqua) – 2 plodolisty s blanitou přepážkou (diaphragma), na které jsou semena, puká dvěma chlopněmi (od základu ke konci), výskyt u hořčice, řepky, česnáčku...
ŠEŠULKA (silicula) – menší šešule, tak dlouhá jako široká, např. u křenu
TOBOLKA (capsula) – vzniká z víceplodolistového, srostlého pestíku; tobolky mohou být jednopouzdré nebo pravými přehrádkami rozdělené v několik pouzder; otevírají se podélnými štěrbinami (tobolka chlopnitá u violky, lilie, šeříku...), víčkem (tobolka víčkatá u blínu, jitrocele, drchničky...), otvory (tobolka děrnatá máku, zvonku...) nebo se trhají nepravidelně (jitrocel).
nepukavé:
OŘÍŠEK (nux) – dřevnaté sklerenchymatické oplodí, vzniká z více plodolistů, výskyt u lípy, lísky...
NAŽKA (achaenium) – má měkké oplodí nesrůstající s osemením, vzniká z 1 plodolistu, zpravidla jednosemenný, výskyt u slunečnice, pryskyřníku, dubu...
DVOUNAŽKA (diachenium) – poltivý plod (v době zralosti se rozpadá) např. kmínu
OBILKA (caryopsis) – podobná nažce, ale oplodí srůstá s osemením, výskyt u trav
TVRDKA (nucula) – v době zralosti se rozpadá na 4 jednosemenné dílce, výskyt u hluchavkovitých
STRUK (lomentum) – za zralosti se napříč zaškrcuje a rozpadá se na jednosemenné dílce, výskyt např. u ohnice
2.) dužnaté:
PECKOVICE (drupa) – vnitřní vrstva oplodí je sklerenchymatická dřevnatá (sklerokarpická), střední parenchymatická dužnatá (sarkokarpická) a vnější blanitá (xerokarpická), obsahuje obvykle 1 semeno, výskyt u třešně, švestky apod.
BOBULE (bacca) – oplodí je jen dužnaté (sarkokarpické) a blanité (xerokarpický exokarp), obsahuje obvykle více semen, výskyt u rajčete, angreštu...
MALVICE (pomum) – může se řadit mezi souplodí, uvnitř je rozdělená v několik blanitých pouzder se semeny, vzniká zdužnatěním číšky (češule), na jejímž vzniku se podílí květní lůžko i dolní část květních obalů, výskyt u jablka, jeřabiny...
SOUPLODÍ (apocarpium) – soubor plodů, vzniklých z jednoho květu, jehož pestíky (plodolisty) navzájem nesrůstají, např. jahoda (souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku), šípek (souplodí nažek), malina (souplodí peckoviček).