Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Ostružiník žláznatý (Rubus pedemontanus Pinkwart)

Čeleď: růžovité (Rosaceae)

Popis: Jedná se o nízký keř, vytvářející mnohdy rozsáhlé porosty. Prýty jsou zpočátku ± přímé, pak ploše nízkoobloukovité, poléhavé a plazivé, mnohdy šplhavé, oblé nebo zřetelně hranaté, zelené nebo matně fialově červenohnědé, někdy slabě modravě ojíněné. Na 1 cm délky strany prýtu s (0-) 1 - 5 jednoduchými chlupy a s více než 15 nestejnými, křehkými, 0,5 - 2,0 (-2,5) mm dlouhými žláznatými štětinami a jemnými stopkatými žlázkami. Větší ostny od menších ostnů jsou těžko odlišitelné, v počtu 10 - 15 na 5 cm délky prýtu, 2 - 4 (-5) mm dlouhé, štíhlé, nad rozšířenou krátkou bází zpravidla již šídlovité, skloněné, rovné nebo málo zahnuté; vedle nich jsou četné menší ostny a osténky (i žláznaté) různých velikostí. Listy 3četné, velmi vzácně 4-5četné, na líci tmavozelené, v mládí bronzově naběhlé, na líci s 15 - 40 ± odstálými chlupy na 1 cm2, na rubu zelené, řídce chlupaté, s oděním na dotek nezřetelným, bez hvězdovitých chlupů. Koncový lístek krátce řapíčkatý (řapíček zdéli 18 - 30 % délky čepele lístku), 8 - 14 cm dlouhý, 6 - 10 cm široký, široce eliptický až téměř obvejčitý, na bázi zaokrouhlený nebo mělce srdčitě vykrojený, nahoře zaokrouhlený s náhle nasazenou tenkou, většinou trochu srpovitou, 15 - 25 mm dlouhou špičkou. Zoubkování listového okraje s odsazeně špičatými zuby, jemné a téměř pravidelné, hlavní zuby téměř stejně dlouhé jako ostatní, nazpět vyhnuté; zářezy 1 - 2 mm hluboké. Postranní lístky ke koncovému lístku stojí v pravém úhlu, řapíček 3 - 6 mm dlouhý, většinou jsou skoro tak velké jako koncový lístek, s nasazenou štíhlou rovnou špičkou, dolní polovina zpravidla poněkud širší než horní, ale většinou bez břichatého rozšíření; lístky se svými okraji nepřekrývají. Řapík na líci chlupatý a hustě žláznatě štětinatý, na rubu lysý a roztroušeně žláznatě stopkatý, jehlicovitě ostnitý; větší ostny v počtu 10 - 15, 2 - 3 mm dlouhé, skloněné, slabě zahnuté, od osténků nezřetelně odlišitelné. Palisty niťovitě čárkovité.

Květenství krátké, chocholíkovitě latnaté až hroznovité, chudokvěté (s méně než 25 květy), s větvemi delšími, rozkladitými, s květy v horní části laty rozmístěnými, až pod vrchol nebo pod něj prolistěné; dolní listy 3četné, s koncovým lístkem na bázi většinou zaokrouhleným, na vrcholu s náhle zúženou špičkou; postranní lístky s řapíčkem 0 - 3 mm dlouhým. Horní list nebo nebo listy jednoduché. Vřeteno květenství kolénkatě zprohýbané, trochu hvězdovitě plstnaté a většinou řídce odstále chlupaté, jemnými stopkatými bledě žlutavými žlázkami s červenými hlavičkami a delšími žlázkatými štětinami hustě žláznaté, ostnité; ostny většinou jen roztroušené, tenké, jehlicovité, šikmé, většinou poněkud zahnuté, 2,0 - 2,5 (- 3,0) mm dlouhé. Květní stopky 15 - 25 (-40) mm dlouhé, hvězdovitými chlupy plstnaté, řidšími, asi 0,5 mm dlouhými odstálými chlupy propleteně chlupaté, s hustými nestejnými, většinou 0,2 - 1,0 mm dlouhými stopkatými žlázkami s červenou hlavičkou a žlutavou nožkou, a s 3 - 15 málo odsazenými, odstálými, rovnými nebo slabě zahnutými jehlicovitými ostny, 1,5 - 2,0 mm dlouhými. Květy středně velké, asi 2,5 cm v průměru. Kališní lístky šedě zelenavé, plstnaté a chlupaté, s kratšími stopkatými žlázkami a žlutavými žláznatými nebo nežláznatými osténky, na vrcholu v tenké cípy protažené, zprvu mírně nazpět sehnuté nebo rozestálé, později vzpřímené a souplodí objímající. Korunní lístky 10 - 13 mm dlouhé, 3 - 4 mm široké, úzce kopisťovité, úzce obvejčité až eliptické, bílé, navzájem oddálené. Tyčinky zdéli nebo jen mírně převyšující gyneceum; nitky bílé; prašníky lysé. Semeníky lysé, čnělky zelenavé. Květní lůžko jen slabě chlupaté. Souplodí středně velké, stlačeně kulovité, leskle černé, šťavnaté, sladké a aromatické. Kvete od června do července (srpna).

Výskyt: Osídluje světlé lesy, paseky, lesní okraje, lesní rokle, ploty lesních školek a oplocenek, na půdách minerálně středně silných, hlinitých až písčitých, čerstvě vlhkých, mírně kyselých, nevápnitých a humózních.
Druh je zastoupen hlavně v Čechách, kde je místy nejhojnějším ostružiníkem. Celkově roste ve střední Evropě, na sever do jižního Dánska a jihovýchodního Švédska, na východ po Kaliningradskou oblast, do západní poloviny Polska, na Moravu a do Rakouska, na jih do Švýcarska a snad do severní Itálie, na západ do Francie a jihovýchodní Anglie. Uváděný též z Maďarska a Rumunska.

Využití: viz ostružiník křovitý, který je souhrným označením několika stovek druhů tohoto rodu, všechny se stejným významem.