Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Papratka samičí (Athyrium filix-femina (L.) Roth)

Čeleď: papratkovité (Athyriaceae)

List Popis: Je to kapraďorost s krátkým, silným, nejčastěji vystoupavým oddenkem. Listy jsou 30 - 100 cm dlouhé, měkké, s čepelí podlouhle až široce kopinatou, 30 - 60 cm dlouhou a 10 - 22 cm širokou, k vrcholu pozvolna, k bázi rychleji se zužující. List nejčastěji 2x, vzácněji 3x zpeřený, s čepelí zelenou až světle zelenou, ojediněle žlutavě nebo tmavěji zelenou, lysou nebo vzácně s ojedinělými chlupy nebo žlutavými žlázkami. Na vřetenech listů i lístků jsou časté úzké, hnědé pleviny nebo krátké chlupy. Lístky jsou až 15 cm dlouhé, kopinaté až podlouhle kopinaté, dlouze zašpičatělé, lístečky od široké báze čárkovité, nejčastěji však kopinaté až vejčité, do poloviny až dvou třetin členěné, řidčeji složené, 2 - 3x delší než široké, se zřetelnými, často ostrými zuby. Okraje lístků s výtrusnicemi jsou velmi často podvinuté. Řapík je až 5 mm silný, na bázi rozšířený, s hustými, velkými, hnědými až tmavě hnědými plevinami, zdéli čtvrtiny až třetiny délky čepele. Výtrusnicové kupky podlouhlé, srpovitě až podkovovitě zahnuté, výjimečně téměř okrouhlé, cca. 1 mm v průměru, umístěné blíže střední žilky, mnohdy na spodní straně lístků nahloučené. Ostěry jsou podobného tvaru jako výtrusnicové kupky, na okraji laločnaté, různě dlouze brvité, ojediněle celokrajné. Výtrusy jsou světle hnědé až hnědé, na povrchu hladké a jemně bradavčité, zrající v červenci a srpnu.

LístkyVýskyt: Roste v vlhkých, humózních, stinných lesích, zejména bučinách, vlhkých křovinách, na březích potoků a rybníků, vzácněji na pasekách, skalách, zdech, zříceninách apod. Toleruje jak kyselé, tak zásadité podklady, upřednostňuje však nevápenné půdy. Na příhodných stanovištích vytváří rozsáhlé porosty.
V ČR se vyskytuje hojně od pahorkatin po horský stupeň, v nížinách řidčeji. Ve vyšších polohách je nejhojnějším druhem kapradin. Celkově v Evropě, Asii od Uralu přes jižní Sibiř do Japonska a od Kavkazu přes jižní úpatí Himálaje (až do 4000 m) do Číny, dále v jižní Indii a na Jávě, v jižní Africe, Americe od Aljašky do Mexika a v celé východní polovině USA a jižní Kanadě, dále na Haiti, v Peru a Argentině.

Využití: Občas se pěstuje na stinných místech v parcích a zahradách, často v různých kultivarech.

Výtrusnicové kupky

Řapíky