Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum L.)

Čeleď: plavuňovité (Lycopodiaceae)

Lidové názvy: vlčí chvost, vlčí noha, zaječí opratě, mech, vidlačky

Popis: Je to vytrvalá bylina s plazivou, i přes metr dlouhou lodyhou, která se vidličnatě větví v kratší lodyhy a hojně kořenuje. Lodyhy jsou v dolní části hustě listnaté, v horní části – pod výtrusnými klasy – řidčeji listnaté. Listy jsou malé, čárkovitě kopinaté a na konci osinkaté. Výtrusonosné lístky nesou naspodu ledvinité výtrusnice, jsou široce vejčité a protažené v dlouhou, bezbarvou osinu. Jsou směstnány obvykle do dvou válcovitých výtrusných klasů, stojících na konci lodyh na tenkých a dlouhých stopkách, krytých přitisklými, drobnými lístečky. Koncem léta výtrusnice pukají a při slabém doteku nebo závanu větru se z nich sype žlutý prášek – plavuňové výtrusy. Z výtrusů vyklíčí drobný prvoklíček s pohlavními orgány a po oplození v kapce vody vznikne nová rostlinka, která potřebuje 15 až 30 let, než úplně doroste a je schopna vytvářet výtrusné klasy.

Výskyt: Je rozšířena téměř po celém světě s výjimkou Středozemí a stepních oblastí. Roste v celé Evropě a Asii, v afrických horách i v Americe. U nás roste spíše v podhorských a horských oblastech, ve světlých sušších lesích, na vřesovištích, pastvinách, v porostech kosodřeviny a na kyselejších křemičitých půdách.

Využití: Plavuňový prášek prudce a s prskáním vzplane, dostane-li se do styku s ohněm. Této vlastnosti se využívá u některých divadelních efektů nebo bengálských ohňů. Tímto práškem se také vysypávají formy při odlévání kovů a ve směsi s karmínem slouží kriminalistům ke zjišťování otisků prstů. V severských státech se používá k barvení látek na zeleno a na modro, v Norsku se z její nati pletly běhouny a v Pobaltí se plavuňové věchýtky používají k tření pokožky v saunách.

Zajímavost: Vědecký rodový název plavuně vznikl složením dvou řeckých slov lykos (vlk) a podion (nožka). Český lidový název vlčí noha tedy přesně odpovídá vědeckému názvu a trefně vystihuje huňatý listnatý povrch lodyh plavuně.

Sběr pro léčivé účinky

Upozornění: Plavuň vidlačka a všechny příbuzné druhy jsou v České republice úplně chráněné a jejich sběr u nás tudíž nepřipadá v úvahu.

Droga: výtrusy plavuně

Obsahové látky: Výtrusy obsahují až 50 % oleje, pryskyřici, stopy alkaloidů a mimo jiné látky také sporonin, vysokomolekulární terpen, který je hlavní příčinou nesmočitelnosti ve vodě.

Sběr a sušení: Zralé výtrusné klásky se v červenci a srpnu odstřihávají, vyklepávají přes hrubé síto na hladkou podložku a nechávají se doschnout na slunci. Droga je jemný, velice pohyblivý, bledě žlutý prášek bez chuti a pachu. Na omak je mastný, lepí se na prsty a nesmáčí se vodou na níž plave. Čistou drogu lze spolehlivě zjistit jen mikroskopicky. Výtrusy nesmí především obsahovat pyl, škrob, síru, kalafunu, červotočí piliny ani jiné cizí látky, kterými se drahá droga někdy falšuje.

Použití: Plavuňové výtrusy jsou oficinální drogou, která se v lékárnách používá k obalování pilulek, aby se neslepovaly. Osvědčila se i jako zásypový prášek při svědivých vyrážkách a mokvavých ekzémech, poněvadž nedráždí pokožku a dobře ji vysušuje. V lidovém léčitelství, zejména v severských státech, se používá plavuňový prášek také vnitřně, např. při zánětech močového měchýře a ledvin spojených s kolikami. Doporučuje se pití odvaru ze dvou čajových lžiček výtrusů povařených 15 minut ve dvou sklenicích vody.

Plavuň vidlačka