Čeleď: prvosenkovité (Primulaceae)
Lidové názvy: petrklíč, primulka
Popis: Je to vytrvalá bylina s krátkým, ale dosti silným a téměř kolmým válcovitým oddenkem, porostlým četnými žlutavými kořínky. Z oddenku vyrůstá přízemní listová růžice tvořená protáhle vejčitými, na okraji podvinutými, na rubu šedavými, svraskalými listy. Listová čepel je vroubkovaně zubatá, náhle zúžená v křídlatý řapík. Ze středu listové růžice vyrůstá obvykle jeden 30 cm vysoký stvol, zakončený jednostranným převislým okolíkem nevonících květů. Ty mají válcovitý, ke korunní trubce přitisklý kalich s pěti zelenými hranami a pěti ostrými kopinatými zuby. Srostloplátečná koruna má válcovitou trubku poněkud delší než kalich a pět obsrdčitých , sírově žlutých, plošně rozestálých cípů se zlatožlutým prstencem při ústí. Květy prvosenky jsou zajímavé tím, že na nich můžeme pozorovat tzv. různočnělečnost (heterostylii). V některých květech je totiž čnělka s hlavatou bliznou krátká a pět tyčinek přirůstá ke korunní trubce vysoko nad bliznou, v jiných květech je naopak čnělka dlouhá, z koruny vyniklá a tyčinky sedí v trubce hlouběji pod bliznou. Různočnělečností se zamezuje u prvosenek samoopylení, poněvadž zrnka pylu z nízko položených tyčinek klíčí pouze na bliznách krátkých čnělek a naopak. Po opylení hmyzem dozrává semeník ve válcovitou tobolku delší než kalich. Kvete v dubnu a květnu.
Výskyt: ve vyšších a chladnějších polohách od pahorkatiny vysoko do hor, především na vlhkých loukách, ve světlých listnatých lesích, podél lesních potoků apod.
Možnost záměny: Může být zaměněna s příbuznou prvosenkou jarní (Primula veris L.), jejíž žloutkově žluté koruny příjemně voní, mají pět oranžových skvrn v ústí trubky a zvonkovité, poněkud vyduté cípy, a která dává přednost sušším loukám a stráním v teplejších oblastech.
Využití a zpracování prvosenky vyšší je obdobné jako u prvosenky jarní (Primula veris L.), která je však v lidovém léčitelství více používaná.