Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias L.)

Čeleď: pryšcovité (Euphorbiaceae)

Lidové názvy: hadí mléko

Popis: Tato vytrvalá bylina vyhání z větveného a dosti dřevnatého, šikmo v zemi uloženého a často uzlovitého oddenku květní lodyhy a tlusté plazivé výběžky. Lodyhy vyrůstají z oddenkové hlavy a také na výběžcích roztroušeně nebo v řadách. Jsou vzpřímené, 15 až 40 cm vysoké, naspodu záhy bezlisté a červenavě zbarvené, jinak jsou porostlé střídavými a hustě sblíženými, rozestálými listy. Pod květenstvím vyrůstá několik hustě olistěných a nekvetoucích větví, jež se později prodlužují. Lodyžní listy jsou 10 - 20 mm dlouhé a 2 - 3 mm široké, na větvičkách více jehlicovité, přisedlé, tupé až krátce přišpičatělé, měkké a lysé, svrchu sivě zelené, vespod namodrale zelené. Podpůrné listeny se podobají listům. Květenství je mnohoramenný lichookolík, jehož větve se 1 až 2krát vidličnatě větví. Zákrovní listence jsou široce vejčité, špičaté, žluté, za plodu červené. Nenápadné nepravé květy sedí jednotlivě mezi zákrovečky. Podobají se květům, ve skutečnosti jsou to však květenství, v nichž kolem jednoho kvítku samičího, který je stopkatý a jen z pestíku, stojí větší počet kvítků samčích (8 - 12), z nichž každý je zastoupen pouze jednou tyčinkou. Celé toto květenství, zvané lichokvět, je obaleno zvonkovitým obalem, který se podobá okvětí a nese na okraji většinou 4 okrouhlé, dvourohé, žlutavé, později hnědé žlázky. Trojpouzdrý stopkatý semeník má 3 dvouklanné čnělky a mění se za plodu v třílaločnou, lysou a jemně bradavčitou tobolku; ta se otvírá tak, že popuká na hřbetech plodolistů. Plodolisty se současně pružně oddělí od společné semenice, a tím semena daleko odmrští. Kvete v červnu a červenci.

Výskyt: Roste hojně na travnatých a slunných pahorcích, na skalách, ve světlých a suchých lesích, na mezích i v křovinách, v nížině i vysoko v horách. Ve Švýcarsku byl pozorován ještě ve výši 2650 m nad mořem. Je rozšířen ve střední a jižní Evropě a na východ zasahuje až k Bajkalskému jezeru na Sibiři. Do Ameriky byl zavlečen.

Možnost záměny: Existuje mnoho dalších druhů rodu pryšec, které se však svým vzhledem poměrně dost odlišují od tohoto druhu.

Poznámka: Je to jedovatá rostlina, dobytek ji nežere. Jedovaté látky jsou hlavně v bílém mléku, které prýští při utržení. Vedle jiných látek obsahuje také kaučuk. Ten se získává z kaučukovníku brazilského (Hevea braziliensis Willd.), který taktéž patří do čeledi pryšcovitých.

Pryšec chvojka