Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Pryskyřník prudký (Ranunculus acer L.)

Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae)

Lidové názvy: blyskáč, blíšťačka, maslenka, mazaneček, masná buchta, hambous, kuří stopa, zarůšek, záhružka, zaružel, žerout

Popis: Je to vytrvalá, 20 až 100 cm vysoká bylina s krátce ukousnutým a ztlustlým oddenkem, z něhož vyrůstají četné postranní kořeny. Lodyha je vzpřímená, větvená, rýhovaná, slabě přitiskle chlupatá až lysá, naspodu dutá. Přízemní listy řapíkaté, dlanitě 5-7klanné o úkrojcích 3dílných, s úseky zastřihovaně zubatými až rozdělenými v kopinaté cípy. Dolní lodyžní listy jsou podobné, s úkrojky čárkovitými až úzce kopinatými. Prostřední lodyžní listy jsou jednodušší, jinak však podobné přízemním listům, ale kratčeji řapíkaté. Nejhořejší listy jsou přisedlé a až ke spodu rozdělené v čárkovité úkrojky. Květy jsou žluté, 5četné, 20-24 mm velké v průměru, uspořádány v latě, květní stopky oblé, nerýhované, měkce chlupaté, kališní lístky ke koruně přitisklé, přitiskle chlupaté, nápadně lesklé koruny mají medník zakrytý čtvercovou šupinkou. Květ obsahuje četné tyčinky a také pestíky, jež se za plodu mění ve vejčitě okrouhlé, slabě smáčklé nažky, opatřené krátkým, skoro přímým zobánkem. Kvete od května do září.

Výskyt: Je doti hojný na vlhčích lukách, pastvinách, trávnících a jiných travnatých porostech z roviny až dosti vysoko do hor (v Alpách až 2530 m), preferuje půdy vlhčí, dusíkaté, hlinité.
U nás se vyskytuje ve všech nadmořských výškách (max. na Sněžce). V Evropě zasahuje na severu až po 70° severní šířky, chybí v Portugalsku, na Sicílii, Krétě a dalších nejjižnějších oblastech Evropy, v Asii roste na celé západní Sibiři až po horní tok Jeniseje, druhotně také v Severní Americe.

Možnost záměny: Někdy by mohl být zaměněn s jinými druhy pryskyřníků, které se však liší zejména tvarem listů.

Upozornění: Pryskyřník prudký je rostlina jedovatá a čerstvý nemá být dobytkem zkrmován, u člověka způsobuje puchýře na kůži. Louky, kde se pryskyřník vyskytuje, skýtají méněcenné seno.
Všechny části rostliny obsahují glykosidický lakton ranunkulin jako význačnou hořčinu, jehož enzymatickým štěpením vzniká toxický protoanemonin. Při sušení rostlin vzniká dimer anemonin, který již není jedovatý (proto seno obsahující pryskyřník lze zkrmovat). Dále jsou přítomny saponiny a další látky, žluté korunní lístky obsahují karotenoid flavoxanthin a další nejméně 4 xantofyly. Protoanemonin má silně dráždivé účinky, na pokožce a sliznicích vyvolává pálení, zčervenání, záněty, později puchýře, po jejichž prasknutí se tvoří pomalu se hojící vředy. Po vstřebání působí tlumivě na centrální nervový systém a způsobuje zástavu dechu. Po požití vzniká zánět dutiny ústní, žaludku a střev, objevuje se zvracení, kolikové bolesti břicha, podráždění ledvin, v nejtěžších případech se objevují závratě, bezvědomí, křeče a zástava dechu. U otráveného je třeba vyvolat zvracení, poté se podávají léky na podporu tvorby hlenu nebo aktivní uhlí, velmi vhodné je přivolat lékařskou pomoc. Protoanemonin má silné antibiotické účinky, působí proti řadě mikrobů i plísním, v terapii se jej však nedá využít, protože v koncentracích, které vykazují tyto účinky, je zároveň toxický.

Na jedovatost upozorňuje i druhové latinské jméno (acer=ostrý, prudký) a české druhové jméno, které je odvozeno od staročeských slov „prysky" nebo „pryskýře", tedy po novu „puchýře". Rodové latinské jméno je odvozeno od slova rana=žába, poněvadž rostlina často roste na místech, na kterých se vyskytují žáby.

Pryskyřník prudký - květ

Pryskyřník prudký - list