Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta L.)

Synonymní název: hadí kořen větší (Bistorta major S. F. Gray)

Čeleď: rdesnovité (Polygonaceae)

Lidové názvy: rdesno, hadovec, kartáčky

Popis: Je to vytrvalá bylina se silným masitým oddenkem, který je jednou nebo dvakrát esovitě stočen. Je tmavohnědý, na lomu světle hnědočervený, mírně zploštělý a jemně příčně vrásčitý. Vyrůstají z něj podlouhle vejčité až kopinaté, křídlatě řapíkaté listy, které mají jemně vroubkovaný nebo celokrajný okraj čepele, svrchu jsou tmavozelené, na rubu modro nebo šedozelené. Palisty v místě přisedání řapíku srůstají v hnědou válcovitou botku, která je charakteristickým znakem čeledi. Nevětvené přímé květní lodyhy, které jsou 50 až 100 cm vysoké, mají několik téměř přisedlých kopinatých listů se srdčitou bází a hustý, koncový, klasovitě stažený, až 9 cm dlouhý hrozen drobných květů. Ty mají pět světle růžových, vzácně téměř bílých okvětních plátků a osm tyčinek. Svrchní semeník se po oplození mění v lesklé tmavohnědé trojhranné nažky, uzavřené v zaschlém okvětí. Květy vykvétají postupně odspodu nahoru od června do srpna.

Výskyt: Roste na vlhkých až rašelinových lukách, u potoků, řek, rybníků, jezer apod. v podhorských a horských oblastech. Je rozšířen téměř v celé Evropě, v mírném a severním pásu Asie přes Sibiř až na Kamčatku, na jihu zasahuje až na Kavkaz a do Himálaje, místy hojný je i v severozápadní části Severní Ameriky.

Zajímavost: Jak latinský, tak český název je skutečně přiléhavý (bis tortus = dvakrát stočený), neboť oddenek je nápadně zkroucený a tvarem se podobá stočenému hadu. Z toho důvodu byl v dřívějších dobách považován za velice účinný a používal se mimo jiné také jako lék proti hadímu uštknutí, ve středověku dokonce proti moru.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: oddenek hadího kořene (Radix bistortae)

Obsahové látky: Obsahuje hlavně třísloviny, jejichž obsah je dosti kolísavý a dosahuje obvykle 10 - 20 %. Jsou to zejména kondenzované třísloviny katechinového typu, ale i hydrolyzované galové a elagové třísloviny. Obsah škrobu, jehož bývá v oddenku až 30 %, je z léčebného hlediska také významný. Dále obsahuje bílkoviny (až 10 %), bistortovou červeň, malé množství glukózy, emodin, šťavelan vápenatý a vitamín C.

Sběr a sušení: Sbírají se nejlépe v září a říjnu (někdy i na jaře) oddenky starších rostlin, které se dobře očistí, opláchnou ve vodě, zbaví zbytků nadzemních částí a kořenů, silnější se případně podélně rozřežou a suší ve slabé vrstvě buď na slunci nebo nejlépe umělým teplem při teplotách do 60 °C. Dobře usušená droga je bez pachu, má silně svíravou a trpkou chuť, na povrchu je tmavohnědá, na zrnitém lomu hnědočervená. Jakost drogy snižují oddenky zčernalé a se zbytky kořenů.

Použití: Drogu lze použít stejně jako nátržníkový kořen především jako protiprůjmový prostředek při úplavici, jako protizánětlivý a stahující prostředek při různých druzích krvácení (trávicího traktu, při hemoroidech, silné menstruaci), přičemž se uplatňuje i vysoký obsah škrobu, vytvářejícího na sliznicích ochrannou vrstvu. Zevně se používá k obkladům a do koupelí při popáleninách, mokvavých vyrýžkách a jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní, zejména mandlí. V posledním případě se nejčastěji používá ve formě tinktury. Nejčastěji se však používá ve formě odvaru, k jehož přípravě se doporučuje 1 - 2 čajové lžičky řezaného oddenku vařit asi 10 min. v šálku vody. V lidovém léčitelství se někdy používá i samotná prášková droga, a to třikrát denně na špičku nože.

Vedlejší účinky: Droga je neškodná a při běžných dávkách ji lze používat i delší dobu. Pouze u citlivých osob může vysoký obsah tříslovin vyvolávat nutkání k dávení.

Květenství hadího kořene Květenství hadího kořene

Listy hadího kořene