Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis L.)

Čeleď: krtičníkovité (Scrophulariaceae)

Lidové názvy: veronika, hušec, úložník, tržník, přítržník

Popis: Je to vytrvalá bylina s válcovitým, plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají 10 - 20 cm dlouhé, poléhavé a kořenující, drsně chlupaté, větvemi a květenstvími vystoupavé lodyhy, porostlé vstřícnými listy, které jsou vejčitě eliptické až široce kopinaté, 20 - 50 mm dlouhé, klínovitě zúžené v řapík, s čepelí v dolejší polovině celokrajnou, ostatně mělce vroubkovanou, roztroušeně chlupatou. V úžlabí listů vyrůstají květní hrozny, jež jsou vzpřímené, husté, později prodloužené, žláznatě pýřité. Modrofialové až bledě modré kvítky stojí na krátkých stopkách, jež vyrůstají z úžlabí kopinatých listenů. Jednotlivé kvítky jsou složeny ze čtyřdílného kalichu a čtyřcípé, srostloplátečné, zvonkovitě kolovité, 6-7 mm v průměru měřící koruny, jejíž hořejší cíp je větší než ostatní. Semeník se za plodu mění v obsrdčitou, mělce vykrojenou, žláznatou, asi 4 mm dlouhou tobolku, která obsahuje čočkovitá, asi 1 mm široká semena. Kvete od června do srpna.

Výskyt: Roste v sušších a světlých lesích, na sušších lukách a na pastvinách, na pasekách, podél cest a jiných podobných místech z nížiny až do hor. Obzvláště hojný je ve vřesových borech a doubravách.
Roste téměř v celé Evropě včetně Islandu a Azorských ostrovů, neroste v arktické oblasti Ruska a v jižní polovině Pyrenejského poloostrova, dále roste na Kavkaze a na východní části Severní Ameriky.

Možnost záměny: Kromě rozrazilu lékařského roste u nás dalších asi 30 druhů tohoto rodu a v mírném pásu Evropy a Asie bychom jich napočítali přes 150. Vzhledem k charakteristickým znakům, zejména složení květenství a květů, tvaru listů a poléhavým kořenujícím lodyhám se rozrazil lékařský snadno odlišuje od ostatních druhů.

Zajímavost: Rodový název Veronica je vysvětlován několika způsoby. Nejčastěji se odvozuje od latinských slov vera (pravá) a unica (jediná). Legenda ze 13. století tvrdí, že rozrazil byl pojmenován na počest bohaté Římanky Veroniky, která vyléčila císaře Tiberia (1. stol. n. l.) z malomocenství, podle jiných vznikl název zkomolením Pliniova názvu Betonica, patřícího podobné bukvici a odvozeného od Vetonů, starověkých obyvatel Pyrenejského poloostrova, kteří ji používali jako léčivou.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: nať (Herba veronica)

Obsahové látky: třísloviny, hořčiny, glykosid aukubin, organické kyseliny, vitamin C, saponiny, pryskyřici, vosky, stopy silice

Sběr a sušení: Sbírá se kvetoucí nať od června do srpna. Seřezává se těsně u země a ihned po sběru je nutno ji rychle sušit na stinných vzdušných místech bez obracení, při kterém snadno opadávají květy. Při umělém sušení teplota nesmí překročit 35 °C. Zejména je nutno dbát na to, aby si droga uchovala své původní zbarvení a nezhnědla (zhnědnutí je doprovázeno štěpením hlavní obsahové látky, glykosidu aukubinu). Droga je téměř bez pachu a má slabě nahořklou chuť, uskladňovat se musí v dobře uzavřených nádobách.

Použití: Droga byla v dřívějších dobách velmi oblíbená a nacházela velmi široké použití, dnes se však již téměř nepoužívá. Při kašli napomáhá rozpouštění hlenů a tím usnadňuje odkašlávání. Při chronických zánětech průdušek se doporučovalo pít dvakrát až třikrát denně zápar, připravený přelitím čajové lžičky drogy šálkem vroucí vody. Má i mírný protiprůjmový účinek, což lze vysvětlit přítomností tříslovin. Droga snižuje hladinu cholesterolu v krvi, příznivě působí při zánětech močových cest i při kaméncích. Při chorobách ledvin se dříve doporučovaly pít každé ráno 4 lžičky směsi ze stejných dílů čerstvé šťávy a kozího mléka.

Lidové léčitelství připisovalo droze různorodé léčebné účinky. Podle starých herbářů rozrazil podporuje vylučování vody z těla, podporuje chuť k jídlu, napomáhá činnosti různých žláz, má protizánětlivé, protikřečové, antitoxické, krvetvorné a krev čistící účinky, napomáhá při bolestech hlavy, chorobách ledvin, plicní tuberkulóze, menstruačních potížích, vyrážkách, plísňových chorobách, žaludečních potížích a dokonce i při uštknutí hady nebo pokousání vzteklými zvířaty. Zevně se používal k obkladům a teplým zábalům při kožních chorobách včetně svrabu a spálenin, ke kloktání při zánětech dásní apod. Čerstvá nať je používána také při jarních bylinných kúrách a jako přísady do polévek a salátů. Je nesporné, že význam rozrazilu byl přeceněn, avšak podrobné látkové složení dosud není přesně známo.

Fotografie se připravuje