Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Rulík zlomocný (Atropa bella-donna L.)

Čeleď: lilkovité (Solanaceae)

Popis: Je to vytrvalá, statná bylina, až 150 cm vysoká, s tlustým, válcovitým, rozvětveným a vícehlavým oddenkem a se vzpřímenými bohatě rozvětvenými, tupě hranatými a jemně chloupkatými lodyhami. Listy jsou dole střídavé, na kvetoucích větévkách zdánlivě vstřícné, jeden z nich větší a druhý menší. Mají krátký řapík a skoro vejčitou, přišpičatělou, až 15 cm dlouhou a až 8 cm širokou čepel, která je živě až temně zelená, pýřitě chlupatá, celokrajná. Květy jsou jednotlivé, stopkaté, převislé, zdánlivě úžlabní, složené z vytrvalého kalichu, který je rozdělen v pět vejčitých, přišpičatělých cípů, které se za plodu ještě trochu zvětšují a hvězdovitě rozkládají. Květní koruna je rourkovitě zvonkovitá, 2,5 - 3,5 cm dlouhá, vně fialová, uvnitř špinavě žlutá a tmavočerveně žilkovaná, na okraji s pěti zaoblenými a trochu zpět zatočenými cípy. Pět tyčinek se žlutými prašníky přirůstá ke spodku koruny. Čnělka je nitkovitá, nahoře nazelenalá, dole fialová a nese dvoulaločnou bliznu. Semeník se za plodu mění v kulatou, asi jako třešeň velikou bobuli, která je zprvu zelená, úplně zralá však je černá a lesklá a obsahuje hojnost fialové šťávy a četná drobná semínka. Kvete od června do srpna.

Výskyt: U nás roste roztroušeně v listnatý lesích, hlavně v bučinách a na pasekách, z pahorkatiny až do hor. Je rozšířen ve větší části Evropy a také v Malé Asii a na východ zasahuje až ke Kavkazu a do Íránu. V severní Americe roste jen zplaněle.

Zajímavost: Jedovatost rulíku je známa od starověku. První zmínku o rostlině má už řecký filozof a přírodovědec Theofrastos (4. až 3. stol. př. n. l.). Ve středověku byl rulík součástí čarodějnických mastí, tzv. nápojů lásky a byl nebezpečnou zbraní v rukou travičů. V evropské medicíně zakotvil až od 17. stol. Důvodem tohoto pozdního vstupu do medicíny byla právě jeho nebezpečná jedovatost a tudíž nedostatek zkušeností s jeho léčivými a ne jen jedovatými účinky.
Při otravě rulíkem je zvláště nápadné rozšiření oční panenky. Další příznaky jsou suchost v krku a v ústech, obtíže při polykání, zčervenání a suchost kůže, až dvojnásobné zrychlení tepu, chorobné představy, záchvaty zuřivosti, posléze ospalost a celkové ochrnutí. Již dávka 0,1 g atropinu může být smrtelnou. Někdy se děti otráví krásnými bobulemi rulíku, jež lákají k jídlu, chutnají však odporně.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: hlavně oddenky s kořeny (Radix belladonnae), pak listy (Folium belladonnae) nebo mladá, bohatě listnatá, kvetoucí nať (Herba belladonnae)

Obsahové látky: Drogy rulíku obsahují 0,2 - 1% prudce jedovatých tropanových alkaloidů. Hlavní z nich je L-hyoscyamin přecházející sušením v racemický D, L-hyoscyamin čili atropin. Z dalších alkaloidů to jsou skopolamin, atropamin (apoatropin), beladonin (jen v kořenové droze), tropin, skopin, metylpyrolin, kuskhygrin (belaradin), popřípadě další. Kromě alkaloidů obsahují drogy rulíku ještě metyleskuletin, kumarinové deriváty, skopoletin, umbeliferon a v kořenech nemálo škrobu.

Sběr: Drogy se získávají převážně z kultur, které jsou v mnoha státech s vyspělým farmaceutickým průmyslem. Pěstují se kultivary vyšlechtěné na vysoký obsah alkaloidů a výnos, u nás např. cv. Satan. Rulík se pěstuje jako jednoletá nebo dvouletá kultura. Sklízí se až 30 q/ha kořenové drogy. Kořenová droga je bez pachu, sladce slizovité, později hořké, škrablavé, nepříjemné chuti. Listová droga i naťová slabě omamně páchne a nahořkle ostře chutná.

Použití: U rulíku se uplatňuje zejména atropin jako parasympatikolytikum ovlivňující činnost žláz a hladkého svalstva. V lékařství se používají drogy rulíku jako takové jen zřídka. Většinou se používají galenické přípravky z nich, hlavně výtažky (Extractum belladonnae, Tinctura belladonnae), ale především čistý atropin k odstraňování křečí hladkých svalů (bolestivé koliky žaludku, žlučníku, střev, astmatické záchvaty), překyselení, k zamezení slinění a dáveni při operacích, dále jako mydriatikum k rozšíření zřítelnic a k léčeni Parkinsonovy choroby. Při léčení parkinsonismu je světově proslulá tzv. "bulharská kúra", založená v podstatě na prastaré zkušenosti bulharského lidového léčitelství s výluhem kořenů rulíku v bílém víně, která vznikla v kraji kolem průsmyku Šipka v pohoří Balkán. Dávkováni rulíkových drog, a pochopitelně i atropinu, může určit jediné lékař. Drogy jsou dnes hlavní surovinou k izolaci atropinu nebo souhrnu tropanových alkaloidů. Ty pak jsou součástí mnohých hromadně vyráběných léčivých přípravků.

Květ rulíku

Bobule rulíku