Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Růže šípková (Rosa canina L.)

Čeleď: růžovité (Rosaceae)

Lidové názvy: šípek, planá růže, divoká růže, trnová růže

Popis: Je to bohatě větvený, až 3 m vysoký keř s prutovitými větvemi a s ostrými hákovitě zahnutými ostny. Střídavé lichozpeřené listy mají dvě až tři jařma a úzce zašpičatělé palisty téměř po celé délce srostlé řapíkem. Jednotlivé lístky jsou lysé, na okraji ostře pilovité, naspodu také s drobnými trny. Velké pětičetné květy vyrůstají jednotlivě nebo v chudých vrcholičnatých květenstvích na konci větví. Mají baňkovitou češuli, v níž je velký počet drobných pestíků. Na češuli je pět kališních cípů, z nichž alespoň některé jsou dělené. Pravidelná koruna má v průměru až 6 cm a je tvořena volnými, brzy opadavými dvoulaločnými plátky růžové až bílé barvy. Po oplození češule dužnatí a mění se v nepravý vejčitý plod zvaný šípek (ve skutečnosti souplodí nažek), na jehož vnitřních stěnách, pokrytých ostrými tvrdými chloupky, je velký počet drobných nažek.

Výskyt: U nás se hojně vyskytuje na suchých slunných stráních, mezích, zarůstajících pastvinách, lesních okrajích, podél cest, v křovinách a na skalách od nížin do hor, kde však již není tak hojná a osidluje pouze chráněná slunná místa. Růže šípková je rozšířena po celé Evropě s výjimkou nejsevernějších oblastí, v severní Africe a západní Asii. Byla zavlečena také do Severní Ameriky, kde zplaněla.

Využití: Šípky se uplatňují v potravinářském průmyslu. Připravuje se z nich chutná zavařenina, dětská výživa a sirupy, slouží také k výrobě oblíbeného domácího vína. Kromě planě rostoucích růží poskytují šípky i kulturní vyšlechtěné sorty.
Z korunních plátků pěstovaných plnokvětých forem ( u nás zejména r. galská a r. stolistá) se izoluje silice, známá jako růžový olej, a používá se převážně v kosmetice.
Růže byly hojně pěstovány a šlechtěny již v ranné středověku, dnes se pěstují v tisících nejrůznějších odrůd a stále patří pro svou krásu mezi nejoblíbenější květiny.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: šípky růže

Obsahové látky: Nejdůležitější je vitamín C (kyselina l-askorbová), jehož obsah kolísá mezi 0,2 až 1 % u některých příbuzných druhů (např. růže svraskalá (Rosa rugosa thunb.), původem z Asie). Správně usušené šípky si uchovávají asi 20 % původního množství vitamínu C. Dále obsahují látky působící jako vitamíny: karoteny, z nichž si organismus dovede vytvořit vitamín A, dále vitamíny B1, B2, P, K a kyselinu nikotinovou. Obsahují asi 30% cukrů, pektiny, třísloviny, organické kyseliny (zejména jablečnou a citronovou), flavonoidy a malé množství silice.

Sběr a sušení: Sbírají se nepřezrálé, ještě tvrdé šípky oranžově až červeně zbarvené, a to v září a říjnu nejlépe za suchého a slunného počasí, jakmile plody začnou dozrávat. V té době je obsah vitamínu C nejvyšší a po dozrání opět klesá. Suší se ve slabé vrstvě bez stopek a kališních lístků, nejlépe umělým teplem při teplotě kolem 60 °C. Pomalu sušené plody ztrácejí většinu vitamínu C a plesniví, při teplotách vyšších než 80 °C snadno hnědnou nebo se připálí. Zčernalé šípky se musí odstranit. Sušené šípky mají oranžové až tmavohnědě červené zbarvení, slabou ovocnou vůni a nakysle sladkou, poněkud svíravou chuť. Skladovat se musí dobře uzavřené na suchém a chladném místě. Skladováním se obsah vitamínů snižuje, takže se nemají skladovat déle něž rok.

Použití: V lidovém léčitelství jsou sušené i jinak upravené šípky velice oblíbené jako celoroční bohatý zdroj vitamínu C, který zvyšuje obranyschopnost organismu proti infekčním chorobám tím, že příznivě ovlivňuje některé enzymatické pochody. Čaj ze šípků je vhodný zejména v období sníženého přísunu vitamínů koncem zimy a v předjaří při tzv. jarní únavě, v období zvýšené spotřevy vitamínů (těhotenství, kojení, horečnatá onemocnění) a při sklonu ke krvácivosti. Dříve se používaly i samotné nažky, zejména při revmatismu a jako močopudný prostředek při močových kaméncích.
Nejvhodnějším způsobem přípravy šípkového čaje je nechat asi 10 g rozdrcených šípků vyluhovat v 1/2 l studené vody po dobu 1 hodiny, pak přivést k varu a nechat asi 1/4 hodiny před slitím vyluhovat. Podle jiných předpisů je nejvhodnější nechat šípky vyluhovat přes noc ve studené vodě, před pitím zahřát na teplotu nápoje (60 až 80 °C), některé dokonce doporučují 15 minut povařit. Ve všech případech je ovšem nutno zabránit ztrátám vitamínu C stykem čaje s kovy, jeho delším stáním nebo skladováním na světle. Při použití drcených šípků je vhodné hotový čaj cedit přes hustou tkaninu, abychom ho zbavili jemných dráždivých chloupků.

Květ růže

Plod růže - šípek