Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Rybíz černý (Ribes nigrum L.)

Synonymní název: meruzalka černá

Čeleď: lomikamenovité (Saxifragaceae), možno řadit mezi srstkovité (Grossulariaceae)

Popis: Je to až 2 m vysoký, nepříjemně páchnoucí keř. Jednoleté větvičky jsou chlupaté a mají světlou kůru. Listy má dost veliké, řapíkaté, 3 – 5laločné, naspodu srdčité a laloky tříhranné, špičaté nebo ztupělé, dvojnásobně hrubě pilovité, svrchu olysalé a vespod obyčejně chlupaté a poseté žlutavými žlázkami. Špinavě bílé květy skládají převislé 4 – 10květé hrozny, jež vyrůstají v paždí listů. Kalich složený z pěti lístků je naspodu srostlý v číšku (češuli), z níž vyrůstají podlouhlé, tupé a ohrnuté kališní cípy, jež jsou 2krát delší než podlouhle čárkovité, vzpřímené plátky korunní. Plody jsou kulaté, černé, žláznatě tečkované a nepříjemně páchnoucí bobule. Kvete v dubnu a květnu.

Výskyt: ve vlhkých křovinách a ve vlhkých lesích, v pobřežních houštinách, bažinách a na rašelinách od nížiny až do podhorních oblastí. Často se pěstuje v zahradách a někdy také zplaňuje. Divoce roste skoro v celé Evropě (kromě jižní) a v severní Asii, kde zasahuje na východ až do Mandžuska a Turkmenistánu.

Využití: V současné době se propaguje pěstování rybízu pro vysoký obsah vitamínů (nejvíce vitamínu C - ve 100 g až 150 mg, méně pak A a B) v bobulích, ze kterých se připravují džemy, sirupy, šťávy, a jejichž barvivem se přibarvují některé další potravinářské výrobky.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: listy rybízu (Folium ribes nigri)

Obsahové látky: Obsahuje flavonoidy (kempferol, kvercetin a myricetin), katechinové třísloviny, malé množství silice (0,02% v čerstvých listech) s karenem, karyofylenem, geraniolem, linaloolem a dalšími složkami. Droga obsahuje ve stopách kyanogenni sloučeniny, aminokyseliny glutamin a asparagin, vitamíny C a P a konečně i fytoncidní složky.

Sběr a sušení: Sbírají se nepoškozené a nenapadené listy s řapíkem, sytě zelené, sbírané hned po sklizni plodů. Listy můžeme z letorostů sdrhovat. Droga je tmavozelená, nedrolivá, mírně aromatická, se stahující chutí.

Použití: Účinky drogy jsou močopudné, potopudné a protiprůjmové. V lékařství i lidovém léčitelství se doporučuje nálev drogy samotné při nemocech močových cest, chorobách z nachlazení, černém kašli u dětí a proti průjmům. S močopudností drogy souvisí i její účinek protirevmatický.

Keř rybízu černého