Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Šťavel kyselý (Oxalis acetosella L.)

Čeleď: šťavelovité (Oxalidaceae)

Lidové názvy: zaječí zelí

Popis: Je to vytrvalá, 5 - 15 cm vysoká bylina s niťovitým a dužnatě šupinatým oddenkem, s lodyhou zcela zakrnělou a s listy proto jen přízemními, dlouze řapíkatými, trojčetnými, složenými z lístků srdčitých, snadno vadnoucích, lysých nebo naspodu roztroušeně chlupatých, na okrajích trochu žláznatě brvitých a vespod často načervenalých. Květy jsou umístěny na dlouhých stopkách, jež uprostřed nesou dva malé listeny, jsou složeny z pěti vytrvávajících kališních lístků a pěti bílých, růžově žilkovaných, obvejčitých, 10 - 25 mm dlouhých korunních lístků, ozdobených dole žlutou skvrnou a zcela naspodu trochu srostlých. Protože nejsou stejně veliké, není koruna pravidelná, nýbrž trochu souměrná. Tyčinek je 10, a to 5 delších a 5 kratších, rozestavěných tak, že delší se s kratšími střídají a nitky všech jsou naspodu srostlé. Svrchní semeník se skládá z pěti plodolistů a nese pět čnělek, které bývají různě dlouhé, kratší něž tyčinky nebo asi stejně dlouhé. Pestík se mění za plodu v podlouhlou, asi 10 mm dlouhou tobolku; ta puká na hřbetě pouzder a vzniklými postranními skulinkami jsou vymršťována semena dosti daleko od mateřské rostliny. Kvete v dubnu a květnu. Květy se rozevírají mezi 9. - 10. a zavírají mezi 17. - 18. hodinou a rovněž tak před deštěm. Jejich stopky se při tom ohýbají dolů, takže je květ chráněn před vlhkostí. Rovněž jednotlivé lístky se skládají podle střední žilky a ještě i řapíčky se ohýbají dolů tak, že se spodními stranami dotýkají.

Výskyt: Roste hojně ve starých a humusových, smrkových, řidčeji i listnatých lesích, v křovinách a v sutích na stinných místech z nížiny až do hor. Obyčejně tvoří rozsáhlé porosty. Je rozšířen skoro v celém mírném pásu severní polokoule a také v severní Africe.

Použití: Pro svou chuť, připomínající chuť citrónu, jsou lístky vhodné k ochucení nevýrazných salátů a zeleninových polévek nebo do čajových směsí, kde dodá osvěžující citronovou příchuť. Je však třeba mít na paměti, že obsahují velké množství volné kyseliny šťavelové (oxalové) a jejích solí (podle Bergia 1,25 %). Je to látka prudce jedovatá, která působí škodlivě na ledviny. Proto se musí užívat jen omezeně a vůbec je nelze doporučit osobám trpícím chorobami ledvin. Děti často z nerozumu pojídají šťavelové lístky, protože příjemně a osvěživě kysele chutnají. Mohou tak snadno ohrozit své zdraví nebo i život. Smrtelná dávka kaseliny šťavelové pro člověka je 4 - 5 g.

Šťavel kyselý