Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Stulík žlutý (Nuphar luteum (L.) SM.)

Čeleď: leknínovité (Nymphaeaceae)

Popis: Je to vytrvalá vodní rostlina, její poměrně tlustý oddenek se plazí v bahně pod vodou a nahoru vypouští dlouze řapíkaté listy, jejichž čepele plavou na vodní hladině. Jsou zelené, zřídkakdy hnědé, celokrajné, 10 – 30 cm v průměru, v obrysu vejčité, naspodu s klínovitým výkrojkem a špičatými nebo i tupými laloky. Jsou dosti kožovité a jejich žilky jsou na spodní straně zřetelně viditelné. Řapík listu je na průřezu trojhranný a dlouhý podle hloubky vody. Poměrně veliké žluté květy mají stejně dlouhou stopku jako řapíky listů a rozevírají se nad vodní hladinou. Měří 4 – 5 cm v průměru a silně voní. Jsou složeny z 5 žlutých, 2 – 3 cm dlouhých kališních lístků, jež dlouho vytrvávají a nahrazují korunu, neboť početné plátky korunní jsou poměrně malé, o 2/3 kratší než kališní lístky, v obrysu lopatkovité a rovněž žlutě zbarvené. Četné lístky nasedají pod semeníkem, který je poměrně veliký, baňkovitý až široce lahvicovitý. Tvarem připomíná makovici, neboť na zúženém temeni nese nálevkovitě prodlouženou bliznu, jež je celokrajná nebo nepravidelně vroubkovaná a má 5 až 24 bliznových paprsků. Plod je lahvicovitý, 3 – 4 cm dlouhý; posléze nepravidelně puká a vypouští četná a poměrně těžká semena. Stulík kvete od dubna skoro až do konce léta.

Výskyt: Roste dosti hojně ve stojatých nebo líně tekoucích vodách, hlavně v rybnících a ve slepých ramenech řek, zejména v rovinatých krajinách, skoro po celé Evropě, v Malé Asii, Persii a Zakavkazsku a zasahuje na východ až do střední Asie a do Sibiře. U nás roste v Českém ráji, v Podrudohoří, na Plzeňsku, Blatensku, v Pootaví, Polabí a hlavně v pánvi budějovicko-třeboňské, dále na Olomoucku, Těšínsku a jižní Moravě.

Možnost záměny: Kromě stulíku žlutého roste u nás ještě podobný, ale menší stulík malý (Nuphar pumilum), který má listovou čepel 8 × 5 – 7 cm velikou a jehož slabě vonné květy měří 2- 3 cm v průměru. Roste na podobných místech, je však mnohem vzácnější.

Využití: Listů je možno použít jako krmiva pro dobytek. V Turecku destilují vonné květy k přípravě příjemného a chladícího nápoje, který se nazývá Pufer ciceghi. Husté porosty stulíku skýtají v rybnících ochranu rybímu potěru.

Stulík žlutý