Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Tolice vojtěška (Medicago sativa L.)

Čeleď: bobovité (Fabaceae)

Lidové názvy: vojtěška, lucinka, lucerka (z francouzského a německého lucerne)

Popis: Je to vytrvalá bylina s dlouhým kořenem a přímými, skoro lysými, 30 – 100 cm vysokými lodyhami, jež jsou porostlé trojčetnými a krátce řapíkatými listy, složenými z lístků 20 – 30 × 10 mm velikých, obvejčitých a olysalých. Drobné motýlovité kvítky skládají hlávkovité hrozny, 10 – 30 mm dlouhé, jež vyrůstají v paždí listů. Jednotlivé kvítky jsou 8 – 11 mm dlouhé, složené z pěticípého kalicha, který je na žilkách chlupatý, a z modrofialové, bledě modré až někdy i bělavé koruny, jejíž největší horní plátek čili pavéza nese tmavou kresbu. Dva postranní plátky korunní neboli křídla jsou delší než dva spodní plátky, které jsou srostlé a tvoří tzv. člunek. Tyčinek je 10, z toho 9 srůstá svými nitkami dohromady a jedna zůstává volná. Pestík se svrchním semeníkem se mění v krátký, šnekovitě stočený lusk, který má 1 – 3 řídké závity a měří 4,5 – 11 mm v průměru. Na povrchu je síťkovaně žilkovaný a přitiskle chlupatý. Kvete od května do října.

Výskyt: Tato rostlina se pěstuje již od nepaměti, takže není dobře známo, kde je její původní vlast, ani jak vznikla. V typické podobě se v přírodě planě nevyskytuje. Nejpodobnější rasy nalezneme v Přední Asii a na jihu evropského Ruska. Patrně je to kříženec několika divokých druhů. Byla pěstována již ve starém Řecku a Římě, kam se dostala kolem roku 470 př. n. l. v době perských válek z Íránu. Ve větší míře se pěstuje od 19. století. Dnes se pěstuje a často zplaňuje v celé Evropě, v Asii až do Číny, Tibetu a Přední Indie a v Severní Americe. Roste též v severní Africe.

Využití: Vojtěška je velmi hodnotná pícní rostlina, neboť obsahuje mnoho bílkovin a minerálních látek (zvláště vápníku a kyseliny fosforečné). Dnes lze oddělit bílkovinu rubisco, která pravděpodobně bude mít velký význam v potravinářské i jiných průmyslových výrobách. Vojtěška by tak v budoucnu mohla nahradit sóju.
Protože kořen vojtěšky vniká hluboko do půdy (i několik metrů), používá se jí také k osetí železničních náspů, které svými kořeny zpevňuje.

Tolice vojtěška