Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Trnka obecná (Prunus spinosa L.)

Synonymní název: slivoň trnka

Čeleď: růžovité (Rosaceae)

Lidové názvy: trnky, trní, slíva trnka

Popis: Trnka je hustý a nepravidelně větvený trnitý keř vysoký 1 až 3 m, jen zřídka vyšší. Vytváří četné kořenové výběžky, jimiž se rychle vegetativně rozmnožuje. Kůra je tmavošedá, krátké postranní větévky vytvářejí nápadné trny zvané kolce. Drobné střídavé listy jsou obvejčité až elipčité, na bázi klínovité a mají žláznatě pilovitý okraj. Pravidelné volnoplátečné květy, rozvíjející se před vyrašením listů, vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích a často zcela obalují jednotlivé větve. Mají krátké a lysé stopky, pět kališních lístků a pět široce oválných, jasně bílých a brzy opadavých korunních plátků. Tyčinek je mnoho, jednopouzdrý svrchní semeník, ukrytý v kalichu, se po oplození mění v drobnou kulatou a silně ojíněnou peckovici modročerné barvy, která má hladkou pecku a zelenavě zbarvenou dužinu trpké a silně svíravé chuti. Kvete v dubnu, v podhůří až v květnu.

Výskyt: Na substrát je velice nenáročná a vyskytuje se především na suchých a slunných místech, zvláště s dostatkem vápníku. Je velmi hojná na mezích, suchých křovinatých stráních, okrajích lesů, cest, na skalách a suchých pasekách od nížin do podhůří. Roste hojně zejména v teplejších sušších oblastech celé Evropy, na sever až do jižní Skandinávie, na jih do Alžíru a na východ do Íránu.

Možnost záměny: Záměna trnky s jinými dřevinami prakticky nepřichází v úvahu. Na podobných stanovištích rostoucí třešeň křovitá (Cerasus fruticosa (Pall.) Wor.) nemá trny, v době květu má vyvinuty listy a květy jsou na delších stopkách v chudých okolících a zralé peckovice jsou jasně červené.

Význam: Přirozené porosty trnky mají velký význam jako úkryty zvěře a hnízdní prostor užitečného ptactva. Květy silně medují a jsou tak významným časně jarním zdrojem nektaru a pylu pro včely. Na druhé straně je však nutno si uvědomit, že v blízkosti třešňových a švestkových sadů mohou být rezervoárem společných škůdců.

Sběr pro léčivé účinky

1.) droga: květy trnky (Flos pruni spinosae)

Obsahové látky: Květní droga obsahuje zejména flavonové glykosidy (nitrilglykosid) v množství až do 0,4%, jejichž rozštěpením se uvolňují stopy kyanovodíku, benzenaldehydu a cukry. Dále jsou obsaženy třísloviny.

Sběr a sušení: Květy se trhají ručně nejlépe těsně před plným rozkvětem, což bývá podle polohy a počasí od dubna do prvé poloviny května. Květy je nutné sbírat pouze za zcela suchého počasí. Jestliže si květy zachovají svou původní barvu, je možno je setřást na plachty dříve než opadají. Ukládají se volně, neboť pomačkané květy snadno tmavnou. Rychle se suší rozprostřené v tenkých vrstvách při teplotě maximálně 40 °C. Správně usušené květy mají mít bílou až nažloutlou barvu, jsou bez pachu (čerstvé mají slabou hořkomandlovou vůni) a mají nahořklou chuť. Příměs ztmavlých květů a jiných částí rostliny snižuje kvalitu drogy. Snadno podléhá zkáze, je proto nutno ji uchovávat v dobře uzavřených plechovkách a občas prohlížet, zdali nevlhne a neplesniví.

Použití: Uplatňuje se dnes především v lidovém léčitelství, kde se využívá pro mírné močopudné a projímavé účinky zejména v dětské praxi. Mimoto mají i příznivý vliv na látkovou výměnu. Za tímto účelem se doporučuje dětem podávat zápar ze 2 g sušených květů (2 čajové lžičky) na šálek vody třikrát denně při zácpě, tvrdé stolici, nadýmání a chorobách z nachlazení.

2.) droga: plody trnky (Fructus pruni spinosae)

Obsahové látky: třísloviny, cukry, pektiny, vitamin C, organické kyseliny, barviva a kyanový glykosid amygdalin

Sběr a sušení: plody se ručně otrhávají na podzim v době plné zralosti (září, říjen) a zbavené stopek, úlomků větviček a listů se suší v tenkých vrstvách na stinných a vzdušných místech, nejlépe umělým teplem do 40 °C. Dobře usušené plody jsou tvrdé, mají nakyslou, trpkou a svíravou chuť.

Použití: Třísloviny obsažené v plodech (ale i v listech a kůře, kterých se dříve v lidovém léčitelství také využívalo) mají svíravý účinek, takže droga se používá při léčení průjmu (pije se lihový extrakt), nebo zevně jako kloktadlo.
Z přezrálých plodů, často přešlých mrazem, se dříve připravovala povidla, která bylo ovšem nutno hodně sladit. Používala se i k úpravě chuti léků. Dodnes je oblíbené domácí trnkové víno, které má sytě rudou barvu a při použití kulturních kmenů kvasinek chuť velmi podobnou portskému.

Květy trnky

Peckovice trnky