Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Vikev huňatá (Vicia villosa Roth)

Čeleď: bobovité (Fabaceae)

Popis: Jednoleté, ozimé až dvouleté byliny. Kořeny tenké, hustě větvené. Lodyhy vystoupavé, poléhavé nebo popínavé, 30 - 130 cm dlouhé, hranaté, zpravidla hustě odstále chlupaté, odspodu větvené. Listy s 6 - 8 (-10) páry lístků, vřeteno zakončeno dlouhou větvenou nebo vzácněji nevětvenou úponkou; palisty polostřelovité, 5 - 22 mm dlouhé, dlouze chlupaté, zelené; lístky krátce řapíčkaté, eliptické, podlouhlé, kopinaté až čárkovité, (10-) 15 - 25 (-30) mm dlouhé, a (2-) 3 - 4 (-7) mm široké, na vrcholu zaokrouhlené nebo zašpičatělé, s nasazenou špičkou, na bázi náhle zúžené, dlouze odstále chlupaté, jasně až sivě zelené, řapíčky asi 1 mm dlouhé. Květenství mnohokvěté, jednostranné, ± stejně dlouhé nebo delší než podpůrný list, s (3-) 10 - 35 květy; stopky květenství 5 - 13 (-17) cm dlouhé, dlouze odstále chlupaté; květní stopky asi 2 mm dlouhé. Květy šikmo odstálé, kalich zvonkovitý, 5 - 7 (-8) mm dlouhý, dlouze odstále chlupatý nebo olysalý, zelený, horní kališní cípy trojúhelníkovité, kratší než kališní trubka, dolní šídlovité, mnohem delší než kališní trubka. Koruna je (10-) 12 - 17 (-20) mm dlouhá, sytě až světle modrofialová nebo dvoubarevná, v tom případě pavéza modrofialová, křídla a člunek světle fialové až bílé, vzácně všechny lístky bílé nebo růžové, čepel pavézy okrouhlá, na vrcholu hluboce vykrojená, nehet 2x delší než čepel, křídla kratší nebo přibližně tak dlouhá jako pavéza, člunek kratší než křídla. Lusky s (1-) 2 - 3 (-4) semeny, v obrysu vejčité až podlouhlé, (19-) 22 - 30 (-32) mm dlouhé, (7,0-) 8,0 - 8,5 (-9,0) mm široké, lysé, světle hnědé až hnědožluté, semena kulovitá, (2,6-) 4,0 - 4,5 (-5,0) mm velká, hladká, tmavě hnědá až zelenohnědá, s černými skvrnami, sametově matná. Kvete v červnu až srpnu.

Výskyt: Roste v křovinách, na stráních, loukách, okrajích cest, polích, úhorech, písčinách, lesních lemech a pláštích, trávnících, hrázích, u nádrží, v sídlištích apod. Vyskytuje se na různých podkladech i na půdách různého zrnitostního složení, na slunných, teplých a sušších, řidčeji na dočasně zamokřených stanovištích. V ČR roste od nížin do podhorského a horského stupně, kam je zavlékána podél komunikací.
Původní domovinou je zřejmě Středozemí, jihovýchodní Evropa, Kavkaz a Přední Asie. Nyní je rozšířena v celé Evropě (na sever až do střední Skandinávie), zdomácněla i v severní Africe a Severní Americe.

Možnost záměny: Je dosti podobná příbuzné vikvi ptačí (Vicia cracca L.), která je pouze krátce přitiskle chlupatá až olysalá a její koruna bývá jednobarevná světle až sytě modrofialová.

Vikev huňatá

Vikev huňatá