Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Vikev ptačí (Vicia cracca L.)

Čeleď: bobovité (Fabaceae)

Popis: Je to vytrvalá bylina se silným plazivým oddenkem a (10-) 20 - 150 cm dlouhou, chabou, poměrně tenkou, hranatou a měkce krátce přitiskle chlupatou až olysalou lodyhou, na bázi někdy hnědě až černě naběhlou, větvenou. Listy jsou zpeřené s 5 - 8 (-12) páry lístků a na konci mají větvenou úponku. Palisty jsou polostřelovité, 3 - 7 (-10) mm dlouhé, přitiskle chlupaté až olysalé. Lístky krátce řapíčkaté, eliptické, podlouhlé až kopinaté, na vrcholu zaokrouhlené nebo zašpičatělé s nasazenou špičkou, na bázi zaokrouhlené, na rubu obvykle přitiskle chlupaté, na svrchní straně někdy olysalé, zelené, s řapíčky asi 0,5 mm dlouhými. Květenství válcovité až vejcovité, zpravidla stejně dlouhé jako podpůrný list, s (2-) 12 - 40 (-50) květy; stopky květenství (15-) 40 - 120 (- 160) mm dlouhé, přitiskle chlupaté až olysalé, květní stopky 1 - 2 mm dlouhé. Květy šikmo odstálé, nevonné, kalich zvonkovitý, 3,5 - 4,5 mm dlouhý, řídce chlupatý, zelený, často namodralý nebo nafialovělý, na špičkách tmavší, s kališními cípy trojúhelníkovitými, kratšími nebo přibližně stejně dlouhými jako kališní trubka. Koruna je (7-) 9 - 10 (- 12) mm dlouhá, světle modrofialová až modrofialová, velmi vzácně bílá, pavéza vejčitá, na vrcholu vykrojená, čepel ± stejně dlouhá jako nehet, křídla a člunek kratší. Plody jsou kratičce stopkaté, podlouhlé až čárkovité, (15-) 17 - 22 (-25) mm dlouhé a (3,5-) 4,7 - 5,0 (-6,0) mm široké, lysé, pískově hnědé až šedohnědé lusky zúžené v tupý zobánek. Obsahují 1 - 3 (-10) semen, stlačeně kulovitých, obvejcovitých nebo krychlových, hladkých, olivově zelených nebo hnědých, sametově matných. Kvete od června do srpna (září).

Výskyt: Roste na loukách, mezích, výslunných stráních i lesních okrajích a na skalách, mnohdy i na vlhčích a rašelinných loukách, rumištích, březích rybníků a vodních toků, na náspech aj. Snáší různé podklady, vyskytuje se na půdách písčitých, hlinitopísčitých až jílovitých, na slunných až stinných, teplých i chladných, suchých i zamokřenějších stanovištích.
Její přirozené rozšíření je dnes těžko zjistitelné, protože člověk ji šířil uměle jako pícninu. Dnes roste po celé Evropě kromě Portugalska a jižního Španělska, na sever zasahuje až do Švédska a Norska. Norští plavci ji prý dovezli na Island a do Grónska. Dále roste v severním a mírném pásu Asie až do Jakutska, na Sachalin, do Japonska a Číny a v Severní Americe.

Možnost záměny: Je dosti podobná příbuzné vikvi huňaté (Vicia villosa Roth), ta je však nápadně odstále chlupatá a často má dvoubarevnou korunu s bílým člunkem a křídly a modrofialovou pavézou.

Vikev ptačí Vikev ptačí