Hlavní stránka

Hledání podle čeledí/řádů

Amarylkovité
Aralkovité
Aronovité
Bobovité
Boltcovitkotvaré
Borovicovité
Brutnákovité
Bukovité
Čekankovité
Hluchavkovité
Hořcovité
Hvězdnicovité
Javorovité
Jitrocelovité
Kakostovité
Kapraďovité
Kopřivovité
Krtičníkovité
Leknínovité
Liliovité
Lilkovité
Lípnicovité
Lípovité
Lomikamenovité
Leknínovité
Miříkovité
Morušovníkovité
Netýkavkovité
Osladičovité
Papratkovité
Pečárkotvaré
Plavuňovité
Podražcovité
Prvosenkovité
Pryskyřníkovité
Pryšcovité
Rdesnovité
Růžovité
Silenkovité
Svlačcovité
Šťavelovité
Třezalkovité
Vřesovcovité
Violkovité
Vrbovité
Vřesovcovité
Vstavačovité
Zárazovité
Zemědýmovité
Zimolezovité
Zvonkovité

Hledání podle názvu

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
R
Ř
S
Š
T
U
V
Y
Z

Hledání podle latinského názvu

A
B
C
D
E
F
G
H
Ch
I
J
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V

Hledání podle léčivých účinků

Alergie

Angina-horečky

Cukrovka

Dna

Dýchací cesty

Hemoroidy

Chřipka-nachlazení

Imunita - posílení

Kašel

Kožní onemocnění

Krev čistící prostř.

Krevní oběh

Krvácení

Křečové žíly

Nádory

Paraziti

Průjem

Rány-hojení

Revmatismus

Trávení

Zácpa

Záněty

Terminologický slovníček

Použitá literatura

O stránkách

[CNW:Counter]

Violka vonná (Viola odorata L.)

Čeleď: violkovité (Violaceae)

Lidové názvy: fialka, fiala

Popis: Je to vytrvalá, 10 až 15 cm vysoká bylina, která vyhání z krátkého a poměrně tlustého oddenku 10 - 20 cm dlouhé, kořenující, plazivé výhonky, které pak druhým rokem kvetou. Listy tvoří přízemní růžici, jsou tmavě zelené, ledvinitě okrouhlé až široce vejčité, na bázi srdčité, vpředu slabě špičaté až zaokrouhlené, na okrajích hustě a jemně vroubkované, roztroušeně chlupaté až lysé, s řapíky až 5 cm dlouhými. Palisty jsou široce vejčité, špičaté, celokrajné nebo nahoře žláznatě brvité. Květy vyrůstají na dlouhých stopkách, uprostřed kterých jsou 2 listeny, květy jsou oboupohlavné, pětičené, převislé, souměrné, vonné, kališní lístky jsou vejčité, 4 - 5 mm dlouhé, tupé a mají naspodu přívěsky. Korunní plátky jsou zbarveny tmavě fialově s načervenalým odstínem, naspodu bělavě, zřídka celé bílé, dolní plátek je větší a protažený v 5 až 7 mm dlouhou, fialovou ostruhu, jež je dvakrát delší než přívěsky kališní, skoro rovná a zašpičatělá. Semeník je složen ze tří plodolistů a nese zobánkovitou bliznu. Po opylení, které obstarává hmyz, hlavně včely, se mění v kulovitou, krátce a hustě chlupatou tobolku, která se poltí ve tři chlopně. Obsahuje semena s masitým přívěskem.
Mnoho květů však zůstává neoplodněno, protože violka kvete časně z jara (březen a duben). Koncem léta se však objevují druhé a zcela nenápadné květy, jež mají zavření lístky kališní a sotva znatelnou korunu, malé prašníky a tyčinky pevně přitisknuté na bliznu. Tyto drobné květy se nerozevírají a opylují se vlastním pylem, nazývají se květy kleistogamické (podle řeckého kleistos = zavřený a gamos = snoubení). Tyto přinášejí tobolky s klíčivým semeny.

Výskyt: Roste v lesích i křovinách, parcích, sadech, na okrajích cest, od nížin do podhorského stupně, hlavně poblíž lidských příbytků, neboť často zplaňuje, preferuje půdy humózní a výživné.
Pravděpodobně pochází z jižní Evropy, ale byla pěstována už od středověku a v současnosti je zcela zdomácnělá v Evropě na severu po jižní Skandinávii, na východě až po střed evropského Ruska, dále v severní Africe, v Malé Asii, na Kavkaze.

Využití: Vedle farmaceutického využití se používá při výrobě parfémů (ale v současnosti často bývají její silice nahrazovány synteticky připravenými látkami).

Možnost záměny: Zaměňuje se s podobnou nevonnou violkou psí (Viola canina L.), jež má krátký oddenek, podlouhle vejčité listy s palisty na obvodu třásnitě pilovitými, korunní plátky bledě modré až bělavé a kvete v květnu až červnu.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: oddenek (Rhizoma violae odoratae)

Obsahové látky: saponiny, alkaloid violin, kyselinu salycilovou, vonné silice, vosky, slizy, kaučuk, glykosid violaqercitrin.

Sběr a sušení: Oddenek se sbírá na podzim (září až říjen), někdy se sbírá celá rostlina včetně kořene, v takovém případě se sběr provádí v době květu. Suší se za teplot do 40 °C.

Použití: Droga zlepšuje vylučování hlenů a odkašlávání, má účinky močopudné, příznivě působí při revmatismu, užívá se zejména při bronchitidě, a kašli. Zevně se užívá ve formě obkladů na špatně se hojící rány. Obvykle se aplikuje ve formě lihové tinktury nebo nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody, pije se 2x denně).

Vedlejší účinky: Při předávkování se může objevit nevolnost.

Violka_vonná